Více než 140 tisíc let stará lebka by podle čínských vědců mohla změnit dosavadní pohled na lidskou evoluci. Velmi dobře zachovalá fosilie totiž podle nich patří dosud neznáménu druhu člověka, kterého pojmenovali homo longi neboli „dračí muž“. Podle studie publikované v časopise The Innovation by mohl být moderním lidem bližší než neandertálci.
Vědci zřejmě objevili neznámý druh pravěkého člověka. Dračí muž by mohl být bližším příbuzným než neandertálci
Původně lebku našli v roce 1933 čínští dělníci, kteří během japonské okupace stavěli most přes řeku Sung-chua v Charbinu na severovýchodě Číny. Ve snaze zabránit, aby se k nálezu dostali Japonci, ji pak jeden z nich ukryl v opuštěné studni. Přibližně před třemi lety pak krátce před svou smrtí o skrýši řekl svému vnukovi.
Následně se velmi zachovalá fosilie dostala do rukou mezinárodního týmu vědců, který vedl profesor Čchiang Ťi z čínské Hebei Geo University.
„Myslím, že je to jeden z nejdůležitějších nálezů posledních 50 let,“ uvedl Chris Stringer z Přírodopisného muzea v Londýně, který se také projektu účastnil. „Je to nádherně zachovaná fosilie, dodal.“
Padesátník s velkou hlavou
Podle výzkumníků je lebka nejméně 146 tisíc let stará a má primitivní i moderní rysy. Je podstatně větší než průměrné lebky ostatních zástupců rodu homo a má dostatek prostoru pro moderní lidský mozek. Přítomné jsou mimo jiné také velké čtvercové oční důlky. „Ten chlapík měl obrovskou hlavu,“ poznamenal Stringer.
Vědci se domnívají, že lebka patřila přibližně padesátiletému muži. Jeho tělo bylo velmi veliké, což mu umožnilo čelit drsným asijským podmínkám a mimo jiné odolávat extrémně chladným zimám.
„Byl silně stavěný, velmi robustní,“ řekl další spoluautor výzkumu, profesor Si-ťün Ni z Hebei Geo University. „Je těžké odhadnout výšku, ale mohutná hlava by mohla naznačovat, že byl vyšší, než je průměr moderních lidí,“ dodal.
„Dračí muž“
Čínští vědci došli k závěru, že lebka z Charbinu je zástupcem samostatné vývojové větve, která je moderním lidem bližší než neandertálci. Nový druh nazvali „homo longi“ neboli „dračí muž“.
Stringer je však o poznání zdrženlivější. Fosilie se podle něj podobá lebce, která se našla na konci sedmdesátých let v okolí čínského města Ta-li (Dali). „Raději bych jej nazýval ,homo daliensi', ale na tom tolik nezáleží. Důležité je, že se jedná o třetí linii oddělenou od neandertálců a homo sapiens,“ uvedl.
Jednou z možností podle něj je, že „dračí muž“ patřil mezi denisovany. „Musíme být ale opatrní. Kromě DNA potřebujeme mnohem komplexnější kosterní materiál denisovanů,“ dodal Stringer.
„Provokativní tvrzení“
Opatrní jsou v tomto ohledu také někteří další vědci. Například John Hawks z University of Wisconsin-Madison se domnívá, že myšlenka nové lidské větve je „provokativní tvrzení“. Lebky totiž podle něj mohou být vzájemně podobné i u od sebe vzdálených druhů. Myšlenka, že by se mohlo jednat o denisovana, by podle něj mohla být dobrou hypotézou, s novými druhovými jmény by ale počkal.
„Myslím, že se ve vědě nacházíme ve špatném okamžiku, když pojmenováváme nové druhy u těchto lidí s velkým mozkem, kteří se křížili navzájem,“ dodal.
Podle Marka Maslina z University College London zase lebka z Charbinu poskytuje další důkazy, že lidská evoluce nebyla pouhým stromem, ale hustým propleteným keřem. „Nyní víme, že existovalo až deset různých druhů homininů najednou, když se objevil náš vlastní druh,“ podotkl.
Objev dračího muže vědci ohlásili nedlouho poté, co izraelští archeologové ohlásili objev homo nešer ramla. Tento dosud neznámý předek člověka byl podle nich podobný neandertálcům.
