Malé děti neumí rozpoznat emoce u lidí s rouškami

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Autoři výzkumu upozorňují, že toto opatření proti covidu by mohlo ovlivnit správný vývoj učení sociálních interakcí.

Používání roušek u dětí při pandemii covidu se věnoval dokument, který sestavily Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF – jeho cílem bylo poskytnout pokyny pro úředníky i lékařské autority.

Manuál nedoporučuje používání roušek při jednání s dětmi ve věku do pěti let. Kromě toho i u starších dětí WHO doporučuje pečlivě zvážit přínos nošení roušek v porovnání s možnými škodami, které mohou zahrnovat sociální a psychické problémy a potíže v komunikaci a učení.

Dokument vycházel spíše z principu předběžné opatrnosti, než z nějakých přesvědčivých vědeckých důkazů – jeho autoři se domnívají, že chybí základní data, proto je lepší být raději opatrní.

Studie výzkumného týmu IIT pod vedením Moniky Goriové s těmito doporučeními pracovala a zaměřila se na skupinu dětí v předškolním věku. U malých dětí ve věku mezi třemi a pěti lety není nošení roušek povinné, děti jsou ale přesto nošení roušek vystavené v nejrůznějších každodenních sociálních situacích.

Výzkumníci z IIT připravili set obsahující obrázky lidí s nasazenými rouškami a bez nich. Ty pak prostřednictvím počítače, tabletu nebo chytrého telefonu ukázaly 119 osobám: jednatřicet z nich byly děti ve věku od 3 do 5 let, 49 děti ve věku od 6 do 8 let a 39 dospělých ve věku od 18 do 30 let. Účastníci se měli samostatně nebo za asistence rodičů (v případě nejmladších účastníků) pokusit rozpoznat výrazy obličejů s chirurgickou rouškou a bez ní – obličeje přitom vyjadřovaly různé emoce, například štěstí, smutek, strach a hněv.

Neviditelné emoce

Výsledky ukázaly, že děti ve věku 3 až 5 let jsou schopny rozpoznat výrazy obličeje vyjadřující štěstí a smutek pouze ve 40 procentech případů, pokud jsou přitom obličeje zakryté rouškou. U ostatních věkových skupin bylo toto procento úspěšnosti mnohem vyšší: děti ve věku 6 až 8 let měly úspěšnost 55 až 65 procent a dospělí dokonce 70 až 80 procent.

Obecně ale platilo, že všechny věkové skupiny měly v určování smutku a štěstí větší problém určit emoce, pokud měl druhý člověk nasazenou roušku. Co se týče ostatních emocí, byly výsledky lepší, ale opět s nimi měli největší problémy předškoláci.

„Experiment byl proveden v prvních fázích pandemie v roce 2020; v té době byly roušky pro všechny ještě novinkou,“ popsala Monica Goriová. „Dětský mozek je ale velmi flexibilní, v současné době proto provádíme další testy, abychom zjistili, jestli se porozumění emocí u dětí zvýšilo nebo ne,“ dodává psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Černobylští psi mají geny adaptované na „konec světa“, popsala studie

Přestože krajina u černobylské jaderné elektrárny může působit jako po apokalypse, dokázaly ji osídlit psí smečky. Vědci teď popsali, jak to zvířata zvládla a jak se to projevuje v jejich genech.
před 1 hhodinou

Ropná skvrna uzavřela pláže a ohrožuje vodní zdroje v Emirátech

Ropa unikající z poškozeného tankeru v Hormuzském průlivu dosáhla pobřeží Spojených arabských emirátů (SAE). Pláže jsou do odvolání uzavřené v Šardžá, oblíbeném letovisku Rás al-Chajma i v emirátu Umm al-Kuvajn, informoval web Time Out Dubai. V zemi se od začátku října šířily zprávy o silném benzinovém zápachu linoucím se z moře, a to i v severních čtvrtích Dubaje. Únik ropy vyvolal obavy o životní prostředí.
12:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
včera v 09:00‌‌

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.