Malé děti neumí rozpoznat emoce u lidí s rouškami

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Autoři výzkumu upozorňují, že toto opatření proti covidu by mohlo ovlivnit správný vývoj učení sociálních interakcí.

Používání roušek u dětí při pandemii covidu se věnoval dokument, který sestavily Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF – jeho cílem bylo poskytnout pokyny pro úředníky i lékařské autority.

Manuál nedoporučuje používání roušek při jednání s dětmi ve věku do pěti let. Kromě toho i u starších dětí WHO doporučuje pečlivě zvážit přínos nošení roušek v porovnání s možnými škodami, které mohou zahrnovat sociální a psychické problémy a potíže v komunikaci a učení.

Dokument vycházel spíše z principu předběžné opatrnosti, než z nějakých přesvědčivých vědeckých důkazů – jeho autoři se domnívají, že chybí základní data, proto je lepší být raději opatrní.

Studie výzkumného týmu IIT pod vedením Moniky Goriové s těmito doporučeními pracovala a zaměřila se na skupinu dětí v předškolním věku. U malých dětí ve věku mezi třemi a pěti lety není nošení roušek povinné, děti jsou ale přesto nošení roušek vystavené v nejrůznějších každodenních sociálních situacích.

Výzkumníci z IIT připravili set obsahující obrázky lidí s nasazenými rouškami a bez nich. Ty pak prostřednictvím počítače, tabletu nebo chytrého telefonu ukázaly 119 osobám: jednatřicet z nich byly děti ve věku od 3 do 5 let, 49 děti ve věku od 6 do 8 let a 39 dospělých ve věku od 18 do 30 let. Účastníci se měli samostatně nebo za asistence rodičů (v případě nejmladších účastníků) pokusit rozpoznat výrazy obličejů s chirurgickou rouškou a bez ní – obličeje přitom vyjadřovaly různé emoce, například štěstí, smutek, strach a hněv.

Neviditelné emoce

Výsledky ukázaly, že děti ve věku 3 až 5 let jsou schopny rozpoznat výrazy obličeje vyjadřující štěstí a smutek pouze ve 40 procentech případů, pokud jsou přitom obličeje zakryté rouškou. U ostatních věkových skupin bylo toto procento úspěšnosti mnohem vyšší: děti ve věku 6 až 8 let měly úspěšnost 55 až 65 procent a dospělí dokonce 70 až 80 procent.

Obecně ale platilo, že všechny věkové skupiny měly v určování smutku a štěstí větší problém určit emoce, pokud měl druhý člověk nasazenou roušku. Co se týče ostatních emocí, byly výsledky lepší, ale opět s nimi měli největší problémy předškoláci.

„Experiment byl proveden v prvních fázích pandemie v roce 2020; v té době byly roušky pro všechny ještě novinkou,“ popsala Monica Goriová. „Dětský mozek je ale velmi flexibilní, v současné době proto provádíme další testy, abychom zjistili, jestli se porozumění emocí u dětí zvýšilo nebo ne,“ dodává psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 17 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 19 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...