Malé děti neumí rozpoznat emoce u lidí s rouškami

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Autoři výzkumu upozorňují, že toto opatření proti covidu by mohlo ovlivnit správný vývoj učení sociálních interakcí.

Používání roušek u dětí při pandemii covidu se věnoval dokument, který sestavily Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF – jeho cílem bylo poskytnout pokyny pro úředníky i lékařské autority.

Manuál nedoporučuje používání roušek při jednání s dětmi ve věku do pěti let. Kromě toho i u starších dětí WHO doporučuje pečlivě zvážit přínos nošení roušek v porovnání s možnými škodami, které mohou zahrnovat sociální a psychické problémy a potíže v komunikaci a učení.

Dokument vycházel spíše z principu předběžné opatrnosti, než z nějakých přesvědčivých vědeckých důkazů – jeho autoři se domnívají, že chybí základní data, proto je lepší být raději opatrní.

Studie výzkumného týmu IIT pod vedením Moniky Goriové s těmito doporučeními pracovala a zaměřila se na skupinu dětí v předškolním věku. U malých dětí ve věku mezi třemi a pěti lety není nošení roušek povinné, děti jsou ale přesto nošení roušek vystavené v nejrůznějších každodenních sociálních situacích.

Výzkumníci z IIT připravili set obsahující obrázky lidí s nasazenými rouškami a bez nich. Ty pak prostřednictvím počítače, tabletu nebo chytrého telefonu ukázaly 119 osobám: jednatřicet z nich byly děti ve věku od 3 do 5 let, 49 děti ve věku od 6 do 8 let a 39 dospělých ve věku od 18 do 30 let. Účastníci se měli samostatně nebo za asistence rodičů (v případě nejmladších účastníků) pokusit rozpoznat výrazy obličejů s chirurgickou rouškou a bez ní – obličeje přitom vyjadřovaly různé emoce, například štěstí, smutek, strach a hněv.

Neviditelné emoce

Výsledky ukázaly, že děti ve věku 3 až 5 let jsou schopny rozpoznat výrazy obličeje vyjadřující štěstí a smutek pouze ve 40 procentech případů, pokud jsou přitom obličeje zakryté rouškou. U ostatních věkových skupin bylo toto procento úspěšnosti mnohem vyšší: děti ve věku 6 až 8 let měly úspěšnost 55 až 65 procent a dospělí dokonce 70 až 80 procent.

Obecně ale platilo, že všechny věkové skupiny měly v určování smutku a štěstí větší problém určit emoce, pokud měl druhý člověk nasazenou roušku. Co se týče ostatních emocí, byly výsledky lepší, ale opět s nimi měli největší problémy předškoláci.

„Experiment byl proveden v prvních fázích pandemie v roce 2020; v té době byly roušky pro všechny ještě novinkou,“ popsala Monica Goriová. „Dětský mozek je ale velmi flexibilní, v současné době proto provádíme další testy, abychom zjistili, jestli se porozumění emocí u dětí zvýšilo nebo ne,“ dodává psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...