Malé děti neumí rozpoznat emoce u lidí s rouškami

Nošení roušek a respirátorů znamenalo během uplynulého roku a půl značný zásah do životů lidí, jehož dopady vědci teprve odhalují. Tým vedený Monicou Goriovou z Italského technologického institutu (IIT) zveřejnil studii, která například ukazuje, že děti ve věku od tří do pěti let mají problémy s rozpoznáváním emocí u lidí, kteří mají obličej zakrytý rouškami. Studie vyšla v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Autoři výzkumu upozorňují, že toto opatření proti covidu by mohlo ovlivnit správný vývoj učení sociálních interakcí.

Používání roušek u dětí při pandemii covidu se věnoval dokument, který sestavily Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF – jeho cílem bylo poskytnout pokyny pro úředníky i lékařské autority.

Manuál nedoporučuje používání roušek při jednání s dětmi ve věku do pěti let. Kromě toho i u starších dětí WHO doporučuje pečlivě zvážit přínos nošení roušek v porovnání s možnými škodami, které mohou zahrnovat sociální a psychické problémy a potíže v komunikaci a učení.

Dokument vycházel spíše z principu předběžné opatrnosti, než z nějakých přesvědčivých vědeckých důkazů – jeho autoři se domnívají, že chybí základní data, proto je lepší být raději opatrní.

Studie výzkumného týmu IIT pod vedením Moniky Goriové s těmito doporučeními pracovala a zaměřila se na skupinu dětí v předškolním věku. U malých dětí ve věku mezi třemi a pěti lety není nošení roušek povinné, děti jsou ale přesto nošení roušek vystavené v nejrůznějších každodenních sociálních situacích.

Výzkumníci z IIT připravili set obsahující obrázky lidí s nasazenými rouškami a bez nich. Ty pak prostřednictvím počítače, tabletu nebo chytrého telefonu ukázaly 119 osobám: jednatřicet z nich byly děti ve věku od 3 do 5 let, 49 děti ve věku od 6 do 8 let a 39 dospělých ve věku od 18 do 30 let. Účastníci se měli samostatně nebo za asistence rodičů (v případě nejmladších účastníků) pokusit rozpoznat výrazy obličejů s chirurgickou rouškou a bez ní – obličeje přitom vyjadřovaly různé emoce, například štěstí, smutek, strach a hněv.

Neviditelné emoce

Výsledky ukázaly, že děti ve věku 3 až 5 let jsou schopny rozpoznat výrazy obličeje vyjadřující štěstí a smutek pouze ve 40 procentech případů, pokud jsou přitom obličeje zakryté rouškou. U ostatních věkových skupin bylo toto procento úspěšnosti mnohem vyšší: děti ve věku 6 až 8 let měly úspěšnost 55 až 65 procent a dospělí dokonce 70 až 80 procent.

Obecně ale platilo, že všechny věkové skupiny měly v určování smutku a štěstí větší problém určit emoce, pokud měl druhý člověk nasazenou roušku. Co se týče ostatních emocí, byly výsledky lepší, ale opět s nimi měli největší problémy předškoláci.

„Experiment byl proveden v prvních fázích pandemie v roce 2020; v té době byly roušky pro všechny ještě novinkou,“ popsala Monica Goriová. „Dětský mozek je ale velmi flexibilní, v současné době proto provádíme další testy, abychom zjistili, jestli se porozumění emocí u dětí zvýšilo nebo ne,“ dodává psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Satelitní projekt ESA povede Univerzita Karlova

Nový projekt pražských geoinformatiků by měl pomoci ke vzniku generace expertů schopných pracovat s komplikovanými družicovými daty a využívat je pro vědu i praktický život.
před 9 hhodinami

Další roky budou rekordně horké, předpovídají meteorologové

Nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňuje, že klimatická změna oteplující planetu pokračuje. V novém výhledu na příštích pět let agentura varuje před celou řadu nebezpečných jevů.
před 10 hhodinami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 13 hhodinami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 14 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 17 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 17 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
27. 5. 2025

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
27. 5. 2025
Načítání...