Vědci našli velmistry regenerace: mořští plži odhodí tělo a z hlavy jim vyroste úplně nové

Zvířata schopná výjimečné regenerace jsou dobře známá – v našich podmínkách jsou to například ještěrky, které si umí nechat dorůst ocas. Biologové teď ale popsali tvory, kteří jsou v regeneraci skutečnými velmistry.

Dva druhy mořských „slimáků“ (mořští plži ze řádu zadožábrých) si umí regenerovat prakticky celé tělo – stačí jim, aby přežila hlava. Z ní pak doroste celý zbytek těla, včetně všech vnitřních orgánů.

Autoři studie sice zatím úplně přesně nechápou, jak je něco takového možné, ale dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že slimáci mohou využívat fotosyntetické schopnosti chloroplastů, které si z řas zapracovávají do svého těla, aby přežili dostatečně dlouho na to, aby regenerovali zbytek těla.

„Překvapilo nás, že se hlava hýbe hned po oddělení od zbytku těla,“ uvedla Sayaka Mitohová, která výzkum vedla. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře, ale byli jsme opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“

Přírodovědci na to přišli zcela náhodou. Mitohová totiž pracuje v laboratoři, která tyto bezobratlé tvory chová, aby mohla studovat jejich změny během dospívání. A jednoho dne si všimla, že jeden z plžů se pohybuje, aniž by měl tělo – hýbala se jen jeho hlava. Později zjistila, že je to u těchto slimáků běžné – u jednoho k tomu dokonce došlo dvakrát.

Žijící hlava plže Elysia cf. marginata
Zdroj: Sayaka Mitoh

Výzkumníci uvádějí, že hlava oddělená od srdce a těla se ihned pohybovala sama. Během několika dní se rána v zadní části hlavy uzavřela. Hlavy relativně mladých slimáků se začaly živit řasami během několika hodin a do týdne se jim začalo regenerovat srdce – asi za tři týdny byla regenerace kompletní.

Hlavy starších kusů se ale nekrmily a zemřely asi za 10 dní. Nikdy se také nestalo, že by si odhozená těla regenerovala novou hlavu. Bezhlavá těla se ale hýbala a reagovala na dotek ještě několik dní, nebo dokonce i řadu měsíců. 

Japonští vědci si zatím nejsou jistí, jak to mořští slimáci zvládají. Mitohová ale tvrdí, že mají podezření, že v krku musí mít plži kmenové buňky, které jsou schopné regenerovat tělo. Také není jasné, proč to dělají. Jednou z možností je, že jim to pomáhá odstranit vnitřní parazity, kteří brání jejich rozmnožování. Vědci zatím nevědí ani to, jaký okamžitý podnět plže přiměje odhodit zbytek těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 6 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 9 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 9 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 11 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
včera v 19:51

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025
Načítání...