Vědci našli velmistry regenerace: mořští plži odhodí tělo a z hlavy jim vyroste úplně nové

Zvířata schopná výjimečné regenerace jsou dobře známá – v našich podmínkách jsou to například ještěrky, které si umí nechat dorůst ocas. Biologové teď ale popsali tvory, kteří jsou v regeneraci skutečnými velmistry.

Dva druhy mořských „slimáků“ (mořští plži ze řádu zadožábrých) si umí regenerovat prakticky celé tělo – stačí jim, aby přežila hlava. Z ní pak doroste celý zbytek těla, včetně všech vnitřních orgánů.

Autoři studie sice zatím úplně přesně nechápou, jak je něco takového možné, ale dosavadní výsledky výzkumu naznačují, že slimáci mohou využívat fotosyntetické schopnosti chloroplastů, které si z řas zapracovávají do svého těla, aby přežili dostatečně dlouho na to, aby regenerovali zbytek těla.

„Překvapilo nás, že se hlava hýbe hned po oddělení od zbytku těla,“ uvedla Sayaka Mitohová, která výzkum vedla. „Mysleli jsme si, že bez srdce a dalších důležitých orgánů brzy zemře, ale byli jsme opět překvapeni, když jsme zjistili, že regeneruje celé tělo.“

Přírodovědci na to přišli zcela náhodou. Mitohová totiž pracuje v laboratoři, která tyto bezobratlé tvory chová, aby mohla studovat jejich změny během dospívání. A jednoho dne si všimla, že jeden z plžů se pohybuje, aniž by měl tělo – hýbala se jen jeho hlava. Později zjistila, že je to u těchto slimáků běžné – u jednoho k tomu dokonce došlo dvakrát.

Žijící hlava plže Elysia cf. marginata
Zdroj: Sayaka Mitoh

Výzkumníci uvádějí, že hlava oddělená od srdce a těla se ihned pohybovala sama. Během několika dní se rána v zadní části hlavy uzavřela. Hlavy relativně mladých slimáků se začaly živit řasami během několika hodin a do týdne se jim začalo regenerovat srdce – asi za tři týdny byla regenerace kompletní.

Hlavy starších kusů se ale nekrmily a zemřely asi za 10 dní. Nikdy se také nestalo, že by si odhozená těla regenerovala novou hlavu. Bezhlavá těla se ale hýbala a reagovala na dotek ještě několik dní, nebo dokonce i řadu měsíců. 

Japonští vědci si zatím nejsou jistí, jak to mořští slimáci zvládají. Mitohová ale tvrdí, že mají podezření, že v krku musí mít plži kmenové buňky, které jsou schopné regenerovat tělo. Také není jasné, proč to dělají. Jednou z možností je, že jim to pomáhá odstranit vnitřní parazity, kteří brání jejich rozmnožování. Vědci zatím nevědí ani to, jaký okamžitý podnět plže přiměje odhodit zbytek těla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
04:09Aktualizovánopřed 58 mminutami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 17 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 19 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 22 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.