Tasmánští aktivisté zveřejnili video, které má dokazovat, že vakovlk nevymřel. Experti jsou skeptičtí

Organizace Thylacine Awareness Group of Australia zveřejnila záběry, které podle ní jasně prokazují, že vakovlk, přezdívaný i tasmánský tygr, nevymřel, ale dodnes žije v přírodě. Na videu by měla být vidět celá vakovlčí rodina, včetně mláděte.

Předseda této organizace Neil Waters už minulý týden zveřejnil video, ve kterém slíbil zveřejnění videa, které jasně prokáže, že údajně vyhynulá zvířata jsou stále naživu.

Expert záběry pořídil na severu Tasmánie, když tam pátral po stopách zvířete, jemuž zasvětil svůj život. Série zveřejněných snímků je ovšem i podle něj dost neprůkazná – jediná fotografie je ale podle něj jednoznačná, nemůže na ní být podle Waterse i odborníků z jeho organizace nic jiného než právě mládě tasmánského tygra.

Podívejte se na video, kde mají být vakovlci vidět:

„Můžu vám říct, že jsou tam tři zvířata. Věříme, že první z nich je samice. Víme, že to druhé je mládě, protože je tak malinké. A na třetím obrázku je samec. Matka a otec jsou poněkud nejednoznační,“ připuští Waters. „Mládě ale jednoznačné je – má pruhy, tuhý ocas, čupřinu, hrubou srst, správnou barvu. Nejenže máme rodinu, která chodí buší, ale máme i důkaz o rozmnožování. Všem blahopřeji. Dokázali jsme to,“ říká ve videu.

Na záběrech je vakovlk i podle zvěrolékaře, kterého organizace Thylacine Awareness Group of Australia oslovila. Několik dalších odborníků uvádí, že na videu nemůže být žádné existující zvíře. Problém je, že dospělci, kteří ho doprovázejí, jsou mnohem podobnější úplně jinému zvířeti – a to klokanovi tasmánskému. Řada dalších expertů proto varuje před příliš optimistickým výkladem.

Vakovlk, nebo klokan?

Watersova organizace oslovila i jednoho z předních expertů na vakovlky – Nicka Mooneyho, který pracuje jako kurátor v Tasmánském muzeu. Ten se pro Waterse nevyjádřil, ale na stránkách muzea uvedl, že podle fyzických vlastností, které jsou na fotografiích vidět, je velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o vakovlky. 

Muzeum přitom dostává žádosti o identifikaci zvířat, která by mohla být vakovlkem, už desítky let, takže má s vyvracením těchto podezření řadu zkušeností.

Klokan tasmánský
Zdroj: Wikimedia Commons

Příběh vyhynulého predátora

V Austrálii i Tasmánii byl vakovlk dlouhé statisíce let vrcholným predátorem – dravcem, který v ekosystému neměl konkurenta. Asi 130 centimetrů velký vačnatec byl podobný našim vlkům, měl však pruhovanou kůži, která připomínala Evropanům tygra.

Poprvé byl v přírodě spatřen roku 1805, naposledy v ní byl pozorován asi o sto let později. Vymřel však rovnou dvakrát.

V Austrálii začal vymírat asi před dvěma tisíci lety – není prokázané, že za to nutně nesl odpovědnost člověk. Jisté ale je, že Austrálci vakovlka lovili, důkazy existují například v podobě jeskynních maleb.

Za jeho vyhynutí v Austrálii může pes dingo, který se na kontinent dostal asi tři tisíce let před evropskými kolonisty. Vliv mohly mít také nemoci, které se na tento kontinent dostaly s evropskými kolonisty a jejich domestikovanými zvířaty.

Další záběry, na kterých by mohl být vakovlk:

V Tasmánii lidé za vybití vakovlků mohou jednoznačně. O těchto šelmách se říkalo, že loví ovce. Ty přitom tvořily dominantní zdroj příjmů kolonistů, na lov pruhovaného dravce se tak vypisovala i finanční odměna. Dnes se ukazuje, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně, neměli na to ideálně stavěné tělo. Poslední vakovlk pošel v zoologické zahradě 7. září 1936, zřejmě na následky zanedbání péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 17 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 1 hhodinou

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026
Načítání...