Noční osvětlení by mohlo přispívat ke vzniku rakoviny štítné žlázy, naznačili vědci

Světelné znečištění by mohlo zvyšovat nebezpečí vzniku rakoviny štítné žlázy. Naznačila to nová studie, jejíž první výsledky publikoval odborný časopis Cancer. Účastníci žijící v oblastech s nejvyšší mírou nočního osvětlení měli podle výzkumu až o 55 procent vyšší riziko tohoto onemocnění než respondenti, kteří naopak pobývali na nejtemnějších místech.

Umělého nočního osvětlení v minulém století výrazně přibylo, a to zejména ve městech. S tímto typem znečištění se potýká většina rozvinutých zemí.  Výjimkou není ani Česko – kvůli světelnému smogu mohou lidé na tuzemské obloze vidět jen několik stovek či desítek hvězd, spatřit by by jich ale mohli až tři tisíce. Na venkově je situace o něco lepší. Snížení tohoto typu znečištění je také jedním z cílů ministerstva životního prostředí.

Během pandemie koronaviru vyzvali čeští astronomové k tomu, aby města během zákazu vycházení omezila venkovní osvětlení. Je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Ta je na světlo zvláště citlivá. Zhruba polovina živočichů je nočních, což znamená, že si potravu hledají za tmy a také se za tmy rozmnožují. Příliš mnoho světla je přímo ohrožuje.

Mapa světelného znečištění
Zdroj: ČT24

Světlo jako rizikový faktor vzniku rakoviny

Přemíra světla je ale nebezpečná i pro člověka. Světelný smog může podle výzkumů odstartovat i psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob. Některé studie pak noční svícení spojují například se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Nyní se tým vědců pod vedením Čchien Siaové z Texaské univerzity rozhodl v tomto ohledu zaměřit na karcinom štítné žlázy. Do výzkumu zahrnuli Američany ve věku 50 až 71 let, kteří se v letech 1995 a 1996 zúčastnili jiné rozsáhlé studie.

Míru nočního osvětlení, ve které dobrovolníci žili, nyní autoři výzkumu odhadli pomocí satelitních snímků. Poté prozkoumali databáze státních rakovinových registrů, aby zjistili, u koho z účastníků se tento typ nádorového onemocnění do roku 2011 objevil.

Mezi 464 371 účastníky, které vědci sledovali v průměru necelých 13 let, bylo diagnostikováno celkem 856 případů rakoviny štítné žlázy, ve 384 případech se jednalo o muže a v 472 o ženy.

Analýza ukázala, že život v oblastech s největší mírou nočního osvětlení byl v porovnání s pobytem v nejtemnějších místech spojen s o 55 procent vyšším rizikem vzniku této nemoci. Daná asociace byla přitom silnější u žen.

Nutnost dalšího výzkumu

Vědci poznamenali, že k potvrzení jejich zjištění jsou zapotřebí další epidemiologické studie. Poté bude důležité porozumět případným mechanismům, které souvislost mezi nadměrným nočním osvětlením a rakovinou štítné žlázy způsobují.

Připomněli také, že světelné znečištění ztěžuje tvorbu hormonu melatonin, který je důležitý pro kvalitní spánek a posílení imunity. Jeho sníženou hladinu lékaři považují za jeden z možných faktorů zvýšeného výskytu rakoviny. Přemíra světla v noci navíc může narušovat biorytmus lidského těla. 

Autoři nicméně dodávají, že jejich studie byla pouze observační. Příčinnou souvislost mezi vyššími úrovněmi venkovního světla a vznikem rakoviny štítné žlázy neprokázala. „Doufáme ale, že budeme motivovat vědce k dalšímu výzkumu vztahu mezi osvětlením a rakovinou i jinými nemocemi,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Siaová. 

„Nedávno se v některých městech objevily snahy snížit světelný smog. Věříme, že budoucí studie vyhodnotí, zda má toto úsilí nějaký dopad na lidské zdraví,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 19 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...