V domestikaci psa mohly hrát klíčovou roli ženy, naznačuje výzkum

Vědci z Washingtonské státní univerzity zjistili, že při domestikaci psa zřejmě hrály zásadní roli ženy. „Zjistili jsme, že vztahy psů se ženami mohly mít větší dopad na vztah mezi psem a člověkem než vztahy psů s muži,“ uvedl antropolog Jaime Chambers, autor článku publikovaného v časopise Journal of Ethnobiology.

„Když měli psi výjimečný vztah k ženám, stalo se pravděpodobnějším, že proniknou i do rodinného života, že se s nimi bude zacházet jako s něčím, co může mít člověk rád a k čemu by měli chovat zvláštní ohledy,“ dodal Chambers.

Psi jsou sice prvním domestikovaným zvířetem, ale stále chybí dostatek informací o tom, jak vlastně tento vztah vznikal a jak se vyvíjel na počátku tohoto soužití. Washingtonští vědci se proto zaměřili na rozsáhlou srovnávací studii: porovnávali data od 844 etnografů, kteří psali o 144 tradičních společnostech z celého světa.

Právě pohled na tyto kultury žijící dodnes velmi původním způsobem života totiž může poskytnout vhled do toho, jak se vyvinul vztah mezi psem a člověkem, popsal Chambers. „Vztahy mezi lidmi a psy po většinu lidských dějin nevypadaly jako v západních industrializovaných společnostech dneška; pohled na tradiční společnosti může nabídnout lepší obrázek,“ dodal.

Pes, člen rodiny

Výzkumníci zaznamenali konkrétní případy, které ukazovaly užitečnost psů pro lidi i užitečnost lidí pro psy. Důležité pro ně byly zejména situace, kde narazili na chápání psí jedinečnosti a toho, že jim lidé přisuzují nějakou míru osobnosti. Typickým příznakem je, když zvířata dostávají jména, smí spát s lidmi v jedné místnosti, nebo dokonce stejné posteli, případně když po jejich smrti po nich lidé truchlí.

Vědci našli v analýze těchto dat vzorec, který ukazuje, že když se ženy více zajímají o psy, užitečnost lidí pro psy stoupá, stejně jako lidé více rozlišují osobnost psů. Objevilo se také několik dalších trendů. Například čím teplejší bylo celkové klima, tím méně užiteční byli psi pro člověka.

„Ve srovnání s lidmi psi opravdu nejsou nijak zvlášť energeticky efektivní,“ řekl Robert Quinlan, profesor antropologie na WSU a jeden z autorů článku. „Jejich tělesná teplota je vyšší než u lidí a jen trocha pohybu je může v horkém dni přehřát. Viděli jsme trend, že v teplejších prostředích mají pro lidi menší užitek.“

Podle Quinlana sice v tropech existuje několik výjimek, tedy kultury, které si psy oblíbily a milují je, ale obecně jde o poměrně konzistentní trend.

Lovení spojilo dva druhy

Zdálo se, že spojení mezi člověkem a psem výrazně posiluje společný lov. V kulturách, které využívaly psy pro lov, byli psi více oceňováni a pokládáni za důležitější. Důležité je, že v takových kulturách lidé více oceňovali individuální vlastnosti psů, a tak intenzivněji rozlišovali i jejich osobnost.

Pokud se ale kultury zaměřily více na chov hospodářských zvířat nebo zemědělství, užitečnost psů rychle klesala – a docházelo k poklesu i dalších hodnot psů. Toto rozlišení je velmi zajímavé: pastevečtí psi sice byli ve starověkých komunitách velmi rozšíření, ale protože trávili více času se stádem než s lidmi, nezískávali k nim lidé zdaleka tak silný vztah jako kultury, kde dominoval lov.

Tato studie přidává důkazy k teorii, že psi a lidé si vybírali jeden druhého, spíše než ke starší teorii, že lidé záměrně vyhledávali vlčí mláďata, aby je vychovávali sami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 10 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...