Stárnoucím rákosníkům seychelským pomáhají s péčí o mláďata „chůvy“, tvrdí vědci

Mláďata rákosníka seychelského lépe prospívají, pokud jejich stárnoucí rodiče mají na péči pomocníky. Tyto „chůvy“ například pomáhají shánět potravu pro ptáčata. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Evolution Letters.

Ve svém novém výzkumu se vědci z University of East Anglia, University of Groningen a několika dalších institucí zaměřili na rákosníka seychelského. Jedná se o druh zpěvného ptáka, který žije v malých rodinných skupinkách.  

K dispozici měl výzkumný tým data získaná třicetiletým studiem těchto ptáků na seychelském ostrůvku Cousin. Konkrétně se nyní vědci zaměřili na to, jak starší rákosníci při péči o mladé využívají pomoc ostatních ptáků.

Výzkum došel k závěru, že zapojení ptačích „chův“ může kompenzovat pokles schopnosti starších rodičů poskytovat svým potomkům dostatečnou péči. Společná starost o ptáčata také může rozvíjet sociální chování v rodinných skupinách se staršími rodiči. 

Rozdělení péče

„U mnoha druhů zvířat mají potomci starších rodičů menší šanci na přežití,“ poznamenal jeden z autorů studie David S. Richardson z University of East Anglia. „Kooperativní povaha rákosníků vede k tomu, že péče o mláďata se často dělí mezi dominantní rodičovský pár a proměnlivý počet dospělých podřízených pomocníků,“ vysvětlil. Ti jim pomáhají v různých ohledech. Mimo jiné mladým zajišťují potravu. 

„Míra péče, kterou poskytují rodiče, se tak díky pomocníkům snižuje. To jim samotným může zajistit vyšší šanci na přežití i na lepší budoucí reprodukční výkon,“ dodal Richardson.

Pomoc od ostatních rákosníků navíc snižuje úmrtnost ptáčat. Šance na jejich přežití totiž s rostoucím věkem matky postupně klesají. Právě spoluúčast „chův“ tento jev může zvrátit, tvrdí studie.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...