Stárnoucím rákosníkům seychelským pomáhají s péčí o mláďata „chůvy“, tvrdí vědci

Mláďata rákosníka seychelského lépe prospívají, pokud jejich stárnoucí rodiče mají na péči pomocníky. Tyto „chůvy“ například pomáhají shánět potravu pro ptáčata. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Evolution Letters.

Ve svém novém výzkumu se vědci z University of East Anglia, University of Groningen a několika dalších institucí zaměřili na rákosníka seychelského. Jedná se o druh zpěvného ptáka, který žije v malých rodinných skupinkách.  

K dispozici měl výzkumný tým data získaná třicetiletým studiem těchto ptáků na seychelském ostrůvku Cousin. Konkrétně se nyní vědci zaměřili na to, jak starší rákosníci při péči o mladé využívají pomoc ostatních ptáků.

Výzkum došel k závěru, že zapojení ptačích „chův“ může kompenzovat pokles schopnosti starších rodičů poskytovat svým potomkům dostatečnou péči. Společná starost o ptáčata také může rozvíjet sociální chování v rodinných skupinách se staršími rodiči. 

Rozdělení péče

„U mnoha druhů zvířat mají potomci starších rodičů menší šanci na přežití,“ poznamenal jeden z autorů studie David S. Richardson z University of East Anglia. „Kooperativní povaha rákosníků vede k tomu, že péče o mláďata se často dělí mezi dominantní rodičovský pár a proměnlivý počet dospělých podřízených pomocníků,“ vysvětlil. Ti jim pomáhají v různých ohledech. Mimo jiné mladým zajišťují potravu. 

„Míra péče, kterou poskytují rodiče, se tak díky pomocníkům snižuje. To jim samotným může zajistit vyšší šanci na přežití i na lepší budoucí reprodukční výkon,“ dodal Richardson.

Pomoc od ostatních rákosníků navíc snižuje úmrtnost ptáčat. Šance na jejich přežití totiž s rostoucím věkem matky postupně klesají. Právě spoluúčast „chův“ tento jev může zvrátit, tvrdí studie.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 13 hhodinami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 17 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 19 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
15. 6. 2026

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
15. 6. 2026

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
15. 6. 2026

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
15. 6. 2026

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...