Nejlepší světový meteorologický model je teď k dispozici všem

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

To se teď ale změnilo. Pro všechny jsou tak k dispozici doslova stovky mapových produktů. A nejen to, uživatelé mohou využívat a upravovat poskytované informace podle svých potřeb, a dokonce je používat pro komerční aktivity. Současně se otevírá i obrovský archiv dat, který disponuje stovkami petabytů výsledků výpočtů z minulých let, což může stimulovat další výzkum na poli numerických předpovědí počasí.

K dispozici jsou tak všechny dřívější předpovědi až do začátku 80. let minulého století. K uvolnění dat došlo v rámci naplňování evropské direktivy označované jako „Open data directive“, která vstoupila v účinnost loni v červenci.

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, ECMWF) je nezávislá mezivládní organizace, která sdružuje 22 členských a 12 spolupracujících států. Česká republika získala status spolupracující země 1. srpna 2001. ECMWF provozuje jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a disponuje největším archivem předpovědních dat z numerického modelu. Vznikla v roce 1975 a sídlí v anglickém Readingu. S ohledem na brexit se ale plánuje přesun sídla do některého z členských států Evropské unie.

A co je tedy možné z výstupů Evropského centra získat? Samozřejmě předpovědní mapy „klasických“ prvků, jako jsou srážky, teploty, tlak vzduchu, pole proudění a další na následujících deset dnů. Zajímavou aplikací je meteogram, tedy časový vývoj počasí, který se zobrazí po kliknutí do mapy.

Velmi užitečným výstupem můžou být předpovědi rizika výskytu extrémního počasí, například šance, že se v následujícím týdnu objeví nebezpečně vysoké úhrny deště, sněhu nebo třeba silné nárazy větru. K dispozici jsou i pravděpodobnostní předpovědi – ty neudávají, jaké bude konkrétní počasí, ale jaká je pravděpodobnost, že se vyskytne daná hodnota jevu, třeba že teplota klesne pod 0 °C nebo úhrn srážek přesáhne 30 milimetrů.

Z pohledu laického uživatel můžou být velmi zajímavé předpovědi na vzdálenější období, ať už šestitýdenní, nebo pak předpovědi dlouhodobé. Ty poskytují až na čtyři měsíce dopředu předpovědi jak teplot (ze které vyplývá, že nás pravděpodobně čeká nadprůměrně teplý prosinec), tak srážek, ale třeba i vývoje jevu El Niño/La Niña. Jako u všech dlouhodobých předpovědí ale platí, že je nutné je brát s rezervou.

Státy ECMWF
Zdroj: ECMWF

Mimochodem, pro srovnání jsou k dispozici i předpovědní skóre jednotlivých parametrů, tedy objektivní zhodnocení toho, jak se je modelu podařilo předpovědět. Z toho mimo jiné vyplývá, že právě ECMWF si u většiny parametrů drží pozici nejpřesnějších predikcí, což ostatně platí dlouhodobě.

Co všechno ECMWF umí? Podívejte se na příklady:

Meteogram pro bod nedaleko Prahy – předpověď vybraných parametrů ve formě takzvané ensemblové předpovědi, kdy je zachycena nejistota předpovědi
Zdroj: ECMWF
Chyba předpovědi tlaku vzduchu na úrovni moře na 120 hodin za období od 18. září do 8. října nad Evropou, srovnání evropského modelu ECMWF, amerického modelu NCEP a britského modelu UKMO
Zdroj: ECMWF
Předpověď dvanáctihodinových úhrnů srážek do sobotního poledne
Zdroj: ECMWF
Předpověď odchylky teploty vzduchu v prosinci 2020 od dlouhodobého průměru
Zdroj: ECMWF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 2 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 6 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 22 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
včera v 12:06

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...