Nejlepší světový meteorologický model je teď k dispozici všem

Minulý týden, trochu v pozadí aktuálních problémů s covidem, se v meteorologii stala jedna významná událost. Evropské centrum pro střednědobou předpověď (ECMWF) se rozhodlo začít zveřejňovat všechny své modelové výstupy veřejnosti, bez omezení, nutnosti registrace nebo finančních poplatků. Doposud bylo volně k dispozici pouze pár vybraných map, plný přístup ke všem datům a produktům měly jen národní meteorologické organizace členských a spolupracujících států ECMWF a samozřejmě zákazníci, kteří si přístup zaplatili.

To se teď ale změnilo. Pro všechny jsou tak k dispozici doslova stovky mapových produktů. A nejen to, uživatelé mohou využívat a upravovat poskytované informace podle svých potřeb, a dokonce je používat pro komerční aktivity. Současně se otevírá i obrovský archiv dat, který disponuje stovkami petabytů výsledků výpočtů z minulých let, což může stimulovat další výzkum na poli numerických předpovědí počasí.

K dispozici jsou tak všechny dřívější předpovědi až do začátku 80. let minulého století. K uvolnění dat došlo v rámci naplňování evropské direktivy označované jako „Open data directive“, která vstoupila v účinnost loni v červenci.

  • Evropské centrum pro střednědobou předpověď (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts, ECMWF) je nezávislá mezivládní organizace, která sdružuje 22 členských a 12 spolupracujících států. Česká republika získala status spolupracující země 1. srpna 2001. ECMWF provozuje jeden z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě a disponuje největším archivem předpovědních dat z numerického modelu. Vznikla v roce 1975 a sídlí v anglickém Readingu. S ohledem na brexit se ale plánuje přesun sídla do některého z členských států Evropské unie.

A co je tedy možné z výstupů Evropského centra získat? Samozřejmě předpovědní mapy „klasických“ prvků, jako jsou srážky, teploty, tlak vzduchu, pole proudění a další na následujících deset dnů. Zajímavou aplikací je meteogram, tedy časový vývoj počasí, který se zobrazí po kliknutí do mapy.

Velmi užitečným výstupem můžou být předpovědi rizika výskytu extrémního počasí, například šance, že se v následujícím týdnu objeví nebezpečně vysoké úhrny deště, sněhu nebo třeba silné nárazy větru. K dispozici jsou i pravděpodobnostní předpovědi – ty neudávají, jaké bude konkrétní počasí, ale jaká je pravděpodobnost, že se vyskytne daná hodnota jevu, třeba že teplota klesne pod 0 °C nebo úhrn srážek přesáhne 30 milimetrů.

Z pohledu laického uživatel můžou být velmi zajímavé předpovědi na vzdálenější období, ať už šestitýdenní, nebo pak předpovědi dlouhodobé. Ty poskytují až na čtyři měsíce dopředu předpovědi jak teplot (ze které vyplývá, že nás pravděpodobně čeká nadprůměrně teplý prosinec), tak srážek, ale třeba i vývoje jevu El Niño/La Niña. Jako u všech dlouhodobých předpovědí ale platí, že je nutné je brát s rezervou.

Státy ECMWF
Zdroj: ECMWF

Mimochodem, pro srovnání jsou k dispozici i předpovědní skóre jednotlivých parametrů, tedy objektivní zhodnocení toho, jak se je modelu podařilo předpovědět. Z toho mimo jiné vyplývá, že právě ECMWF si u většiny parametrů drží pozici nejpřesnějších predikcí, což ostatně platí dlouhodobě.

Co všechno ECMWF umí? Podívejte se na příklady:

Meteogram pro bod nedaleko Prahy – předpověď vybraných parametrů ve formě takzvané ensemblové předpovědi, kdy je zachycena nejistota předpovědi
Zdroj: ECMWF
Chyba předpovědi tlaku vzduchu na úrovni moře na 120 hodin za období od 18. září do 8. října nad Evropou, srovnání evropského modelu ECMWF, amerického modelu NCEP a britského modelu UKMO
Zdroj: ECMWF
Předpověď dvanáctihodinových úhrnů srážek do sobotního poledne
Zdroj: ECMWF
Předpověď odchylky teploty vzduchu v prosinci 2020 od dlouhodobého průměru
Zdroj: ECMWF

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 6 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 14 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...