Pandemii covidu prakticky nebylo možné zastavit, tvrdí výzkum

Nová analýza epidemiologů z Dukeovy univerzity ukazuje, že v prvních měsících pandemie covidu-19 byl průměrný počet nových infekcí způsobených jedním nakaženým člověkem (tedy takzvané základní reprodukční číslo R0) 4,5. To je více než dvojnásobek původního odhadu 2,2, se kterým tehdy pracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Zdravotníci v jedné z wuchanských nemocnic
Zdroj: Reuters

Tato mnohem větší rychlost šíření nákazy znamenala, že vlády měly pouhých dvacet dní od prvních nahlášených případů na to, aby zavedly dostatečně přísné nefarmaceutické zásahy, které by snížily reprodukční číslo pod 1,1 a zabránily tak rozsáhlému šíření nemoci i úmrtím.

Pokud by prodlevy při provádění těchto opatření způsobily, že se reprodukční číslo udrží nad 2,7 po dobu nejméně 44 dnů –⁠ jak tomu bylo u většiny z 57 zkoumaných zemí –⁠ jakékoli následné intervence by už zřejmě nebyly účinné. Většina vlád na tuto situaci nebyla připravená, anebo ji podcenila, proto se nemoc mohla šířit státy a překračovat jejich hranice.

„Tyto údaje potvrzují, že okno, kdy jsme mohli něco udělat, bylo jen velice krátké –⁠ a ve většině zemí se v té době zasáhnout nepodařilo,“ uvedl profesor Gabriel Katul, který studii vedl.

Podle Katula jsou výsledky velmi poučné. „Důsledky naší nečinnosti už teď nemůžeme zvrátit, ale můžeme využít poznatky, které jsme takto získali pro druhou vlnu covidu nebo pro budoucí pandemie,“ řekl.

Profesor Katul vydal svůj výzkum v odborném žurnálu PLOS ONE. „Schopnost odhadnout, jak rychle se nemoc šíří v různých částech epidemie a za různých podmínek, nám může pomoci nastavit co nejúčinněji načasování a typ opatření, která mohou nejlépe fungovat. Jde například o kapacitu nemocnic,“ dodal Katul.

Drahá skupinová imunita

Nová analýza také na základě dat odhaduje, že k dosažení skupinové imunity by bylo zapotřebí, aby imunní bylo nejméně 78 procent populace. Jiné studie pracují s nižšími čísly, nejčastěji kolem 67 procent. Tento výpočet, který budou další výzkumy dále upřesňovat, může být klíčový při rozhodování o tom, kolik vakcín bude zapotřebí.

Autoři studie využili pro analýzu potvrzených případů covidu-19 hlášených od ledna do března 2020 v 57 zemích standardní matematický model SIR.

Použití modelu umožnilo Katulovi a jeho týmu zmapovat rychlost přenosu nemoci v rané fázi za různých podmínek a při různých intervenčních scénářích. Pomohl také identifikovat dynamiku změn v průběhu času a předpovídat, kolik případů a úmrtí by nakonec mohlo nastat v rámci různých intervenčních scénářů, dokud nebude dosaženo skupinové imunity. Model také vědcům umožnil zpětně určit, jak brzy měly být zavedeny intervenční strategie, které by šíření viru zpomalily nebo zastavily.