Pandemii covidu prakticky nebylo možné zastavit, tvrdí výzkum

Nová analýza epidemiologů z Dukeovy univerzity ukazuje, že v prvních měsících pandemie covidu-19 byl průměrný počet nových infekcí způsobených jedním nakaženým člověkem (tedy takzvané základní reprodukční číslo R0) 4,5. To je více než dvojnásobek původního odhadu 2,2, se kterým tehdy pracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Tato mnohem větší rychlost šíření nákazy znamenala, že vlády měly pouhých dvacet dní od prvních nahlášených případů na to, aby zavedly dostatečně přísné nefarmaceutické zásahy, které by snížily reprodukční číslo pod 1,1 a zabránily tak rozsáhlému šíření nemoci i úmrtím.

Pokud by prodlevy při provádění těchto opatření způsobily, že se reprodukční číslo udrží nad 2,7 po dobu nejméně 44 dnů –⁠ jak tomu bylo u většiny z 57 zkoumaných zemí –⁠ jakékoli následné intervence by už zřejmě nebyly účinné. Většina vlád na tuto situaci nebyla připravená, anebo ji podcenila, proto se nemoc mohla šířit státy a překračovat jejich hranice.

„Tyto údaje potvrzují, že okno, kdy jsme mohli něco udělat, bylo jen velice krátké –⁠ a ve většině zemí se v té době zasáhnout nepodařilo,“ uvedl profesor Gabriel Katul, který studii vedl.

Podle Katula jsou výsledky velmi poučné. „Důsledky naší nečinnosti už teď nemůžeme zvrátit, ale můžeme využít poznatky, které jsme takto získali pro druhou vlnu covidu nebo pro budoucí pandemie,“ řekl.

Profesor Katul vydal svůj výzkum v odborném žurnálu PLOS ONE. „Schopnost odhadnout, jak rychle se nemoc šíří v různých částech epidemie a za různých podmínek, nám může pomoci nastavit co nejúčinněji načasování a typ opatření, která mohou nejlépe fungovat. Jde například o kapacitu nemocnic,“ dodal Katul.

Drahá skupinová imunita

Nová analýza také na základě dat odhaduje, že k dosažení skupinové imunity by bylo zapotřebí, aby imunní bylo nejméně 78 procent populace. Jiné studie pracují s nižšími čísly, nejčastěji kolem 67 procent. Tento výpočet, který budou další výzkumy dále upřesňovat, může být klíčový při rozhodování o tom, kolik vakcín bude zapotřebí.

Autoři studie využili pro analýzu potvrzených případů covidu-19 hlášených od ledna do března 2020 v 57 zemích standardní matematický model SIR.

Použití modelu umožnilo Katulovi a jeho týmu zmapovat rychlost přenosu nemoci v rané fázi za různých podmínek a při různých intervenčních scénářích. Pomohl také identifikovat dynamiku změn v průběhu času a předpovídat, kolik případů a úmrtí by nakonec mohlo nastat v rámci různých intervenčních scénářů, dokud nebude dosaženo skupinové imunity. Model také vědcům umožnil zpětně určit, jak brzy měly být zavedeny intervenční strategie, které by šíření viru zpomalily nebo zastavily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 6 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 8 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 9 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 11 hhodinami
Načítání...