Nový krevní test odhalí rakovinu léta před jejími projevy. Na 90 procent

Jedním ze „svatých grálů“ medicíny je včasný test, který by dokázal odhalit rakovinu už v počátku, tedy ještě předtím, než se buňky začnou šířit, a v době, kdy je ještě léčba poměrně snadná a bezpečná. Vypadá to, že letos takový test vznikl.

Mezinárodní vědecký tým tento úspěch popsal v odborném časopise Nature Communications. Pomocí krevního testu byli lékaři schopni diagnostikovat rakovinu dlouhou dobu předtím, než se projevily její příznaky. A fungovalo to téměř u všech lidí, na nichž to zkoušeli.

„Co se nám povedlo? Už čtyři roky předtím, než tihle lidé vejdou do nemocnice, jsou v jejich krvi příznaky toho, že mají rakovinu,“ uvedl pro odborný časopis Scientific American spoluautor studie Kun Zhang z Kalifornské univerzity v San Diegu. „Tohle se ještě nikdy předtím nepovedlo,“ dodal.

Až doposud se vědci pokoušeli vyvíjet testy z krevních vzorků lidí, kteří už byli s rakovinou diagnostikováni. Pak zjišťovali, jestli novější test dokáže prokázat přítomnost maligních buněk –⁠ nejčastěji pátráním po genetických mutacích, chemickém poškození DNA nebo po přítomnosti některých proteinů v krvi. A právě to byla podle Zhanga jejich slabina: „Tímhle způsobem totiž zjistíte maximálně to, jestli je vaše metoda stejně dobrá jako již existující metody, nikdy ale nepřijdete na to, jestli je lepší.“

Tým, ve kterém pracoval Zhang, se vydal úplně jinou cestou –⁠ časově mnohem náročnější, ale zdá se že úspěšnější. Vědci v této studii odebrali vzorky krve lidem, kteří neměli žádné příznaky rakoviny. Výzkum začal už roku 2007, když lékaři odebrali vzorky krve od 123 tisíc zdravých obyvatel čínské provincie Tchaj-čou. Posléze od nich odebírali krev každoročně –⁠ což mimo jiné znamenalo, že museli postavit speciální skladiště, kde bylo uskladněno více než 1,6 milionu vzorků. Za dobu studie (tedy 10 let) se rakovina objevila přibližně u tisíce osob z této skupiny.

Vědci se zaměřili na test, který by odhalil pět nejčastějších typů nádorů: žaludku, jícnu, kolorektálního karcinomu, plic a jater. Dostal jméno PanSeer a funguje na principu odhalování vzorců takzvané methylace. Jde o chemické změny v DNA –⁠ již starší výzkumy odhalily, že právě abnormální methylace může naznačovat různé druhy rakovinových nádorů.

PanSeer zkoumá izolovanou DNA z krve a pak měří methylaci na 500 místech v genetickém kódu, která jsou spojená s tím, že právě zde se nejlépe signalizuje přítomnost zhoubného bujení. Umělá inteligence pak vyhodnotí výsledky z těchto pěti set míst a vytvoří z toho komplexní předpověď, která říká, jak velká je pravděpodobnost, že se u člověka rozvine rakovina.

Tento test dokázal odhalit rakovinu čtyři roky před tím, než se klinicky objevila, s pravděpodobností asi 90 procent, přisoudil ji jen pěti procentům lidí, u nichž se pak neobjevila.

Proč už se dávno nepoužívá?

Takto náročný a dlouhodobý výzkum se nesmí v závěrečné fázi uspěchat, proto se ještě bude s pomocí nezávislého týmu vše ohledně nového krevního testu znovu ověřovat –⁠ teprve potom by se mohlo začít s jeho klinickým využíváním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 10 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.