Roušky a omezené stýkání mohou předejít statisícům úmrtí, tvrdí americký institut

Do konce letošního roku lze v celosvětovém měřítku zabránit 770 tisiců úmrtí na covid-19. To ale jen v případě, že se budou dodržovat prověřená ochranná opatření, jako je nošení roušek a udržování sociálního odstupu. V globální projekci vývoje pandemie koronaviru to uvedl Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IMHE) při Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu.

Americký institut vypracoval tři scénáře možného vývoje. Nejhorší situace nastane, když se roušky budou nosit jako dosud a vlády budou nadále zmírňovat požadavky na dodržování odstupu. Do konce roku by tak mohly zemřít až čtyři miliony lidí.

V příznivější variantě je tento údaj poloviční, tedy dva miliony mrtvých. To ale podle IHME jen za předpokladu, že se budou roušky nosit všude a vlády budou vynucovat odstup, jakmile bude denně umírat více než osm lidí na milion občanů.

Nejpravděpodobnějším scenářem institutu ale je, že zemře do konce roku 2,8 milionu lidí – tato varianta počítá s tím, že zůstanou stejná uvolňovací pravidla jako dosud a stejný rovněž bude i výskyt roušek. 

Úmrtí podle studie přibudou v prosinci

Koronavirus se dosud šířil podle sezonních vzorců podobných jako u zápalu plic. Pokud tomu tak bude i nadále, pak je třeba na konci podzimu a v zimních měsících očekávat zvýšení případů v zemích na severní polokouli. „Zejména lidé na severní polokouli musejí být s blížící se zimou opatrní, protože případů covidu-19 bude za chladného počasí více, stejně jako zápalu plic,“ řekl šéf IHME Christopher Murray. 

Podle něj můžeme očekávat „smrtící prosinec“. Nárůst úmrtí na covid-19 podle predikcí bude v tomto měsíci zejména v Evropě, ve Střední Asii a ve Spojených státech. „Věda hovoří jasně a důkazy jsou nezvratné. Přenosu viru napomáhá bránit nošení roušek, dodržování odstupu mezi lidmi a omezení shromažďování,“ shrnul Murray. 

Murray doporučil poučit se ze zemí, kde se podařilo virus zvládnout, a varoval před strategií „kolektivní imunity“. Právě nejhorší ze scénářů odráží situaci, kdy země připustí nákazu velké části populace, což podle něj povede k velkému počtu úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 11 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 13 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...