Elon Musk představil mikročip do mozku. Ukázal, jak ho využívá prase Gertruda

Americký podnikatel Elon Musk chce propojit lidský mozek s počítačem. Z pátku na sobotu živě předvedl, jak funguje mikročip v mozku prasete. Musk tvrdí, že svým projektem Neuralink chce zlepšit kvalitu lidského života a současně zabránit tomu, aby člověka nahradily umělé inteligence.

Samice prasete Gertruda je vybavená počítačovým rozhraním v mozku už dva měsíce. Čip zaznamenává mozkové pochody v oblasti spojené s čenichem prasete – viděl tedy, co zvíře cítilo. Když se Gertruda dotýkala čumákem různých věcí, přenášel to implantát Neuralink na soustavu zvukových a obrazových signálů.

Musk také ukázal, že se změnil design tohoto zařízení; ještě před rokem bylo velké a nevzhledné, nyní už má jen rozměry větší mince a dá se přímo propojit přes Bluetooth s mobilním telefonem.

Čip se zatím testuje jenom na zvířatech, Musk dosud nedostal povolení k testům na lidech. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ale projekt zařadil mezi ty, které mohou dostat jeho podporu. Chtěl by, aby implantace zařízení byla tak jednoduchá jako laserová operace oka, přičemž zákrok by neměl trvat víc než hodinu a neměla by k němu být ani zapotřebí celková anestezie. Cena by se měla pohybovat v řádu tisíců dolarů.

Hlavním cílem Muskovy demonstrace nebylo ani tak ukázat hotovou technologii, jako spíše představit nadějný projekt, který ještě potřebuje spoustu času, investic a zejména talentovaných lidí. Musk chtěl touto cestou oslovit další potenciální zaměstnance, kteří by se k týmu Neuralinku připojili. V současné době na něm pracuje asi stovka lidí, cíl je ale přes deset tisíc.

Pokrok ve vývoji Neuralinku
Zdroj: Youtube Capture

Cíle a prostředky

Americký miliardář a technologický vizionář Elon Musk založil firmu Neuralink v březnu roku 2017. Vyvíjet v ní chce technologie pro propojení lidských mozků s počítači. Společnost hodlá vyvíjet mozkové implantáty, které budou přispívat k léčení mozkových poruch, zlepšovat paměť nebo přidávat lidem umělou inteligenci.

To v důsledku znamená, že by už případně nebylo ani nutné psát na klávesnici, ani by nemusely existovat počítačové monitory, neboť vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Mozkové implantáty by podle Muska nakonec měly zajistit, že lidé se budou moci v budoucnu vyrovnat i nejvýkonnějším počítačům. V páteční demonstraci ale zdůraznil zejména rovinu lékařskou; implantáty by mohly sledovat zdravotní stav svého uživatele a mohly by ho například varovat před srdečním selháním nebo mozkovou poruchou.

Musk už delší dobu vyjadřuje obavy z toho, co by mohl prudký rozvoj umělé počítačové inteligence znamenat pro postavení lidí. V jednom z mnoha tweetů na toto téma uvedl, že nepustit se do této práce by znamenalo pro lidstvo „existenční riziko“.

Firmu Neuralink soukromě financuje sám Musk, díky úspěchům jeho ostatních podniků s tím nemá větší problém – 18. srpna se stal čtvrtým nejbohatším člověkem na světě. Musk je zakladatelem společnosti SpaceX, která se zabývá vývojem kosmických technologií, a spoluzakladatelem výrobce elektrických automobilů Tesla. Je také jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 14 hhodinami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 16 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
13. 7. 2025

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
13. 7. 2025

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...