Samice prasete Gertruda je vybavená počítačovým rozhraním v mozku už dva měsíce. Čip zaznamenává mozkové pochody v oblasti spojené s čenichem prasete – viděl tedy, co zvíře cítilo. Když se Gertruda dotýkala čumákem různých věcí, přenášel to implantát Neuralink na soustavu zvukových a obrazových signálů.
Musk také ukázal, že se změnil design tohoto zařízení; ještě před rokem bylo velké a nevzhledné, nyní už má jen rozměry větší mince a dá se přímo propojit přes Bluetooth s mobilním telefonem.
Čip se zatím testuje jenom na zvířatech, Musk dosud nedostal povolení k testům na lidech. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ale projekt zařadil mezi ty, které mohou dostat jeho podporu. Chtěl by, aby implantace zařízení byla tak jednoduchá jako laserová operace oka, přičemž zákrok by neměl trvat víc než hodinu a neměla by k němu být ani zapotřebí celková anestezie. Cena by se měla pohybovat v řádu tisíců dolarů.
Hlavním cílem Muskovy demonstrace nebylo ani tak ukázat hotovou technologii, jako spíše představit nadějný projekt, který ještě potřebuje spoustu času, investic a zejména talentovaných lidí. Musk chtěl touto cestou oslovit další potenciální zaměstnance, kteří by se k týmu Neuralinku připojili. V současné době na něm pracuje asi stovka lidí, cíl je ale přes deset tisíc.
Cíle a prostředky
Americký miliardář a technologický vizionář Elon Musk založil firmu Neuralink v březnu roku 2017. Vyvíjet v ní chce technologie pro propojení lidských mozků s počítači. Společnost hodlá vyvíjet mozkové implantáty, které budou přispívat k léčení mozkových poruch, zlepšovat paměť nebo přidávat lidem umělou inteligenci.
To v důsledku znamená, že by už případně nebylo ani nutné psát na klávesnici, ani by nemusely existovat počítačové monitory, neboť vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.
Mozkové implantáty by podle Muska nakonec měly zajistit, že lidé se budou moci v budoucnu vyrovnat i nejvýkonnějším počítačům. V páteční demonstraci ale zdůraznil zejména rovinu lékařskou; implantáty by mohly sledovat zdravotní stav svého uživatele a mohly by ho například varovat před srdečním selháním nebo mozkovou poruchou.
Musk už delší dobu vyjadřuje obavy z toho, co by mohl prudký rozvoj umělé počítačové inteligence znamenat pro postavení lidí. V jednom z mnoha tweetů na toto téma uvedl, že nepustit se do této práce by znamenalo pro lidstvo „existenční riziko“.
Firmu Neuralink soukromě financuje sám Musk, díky úspěchům jeho ostatních podniků s tím nemá větší problém – 18. srpna se stal čtvrtým nejbohatším člověkem na světě. Musk je zakladatelem společnosti SpaceX, která se zabývá vývojem kosmických technologií, a spoluzakladatelem výrobce elektrických automobilů Tesla. Je také jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence.