Oči nakreslené na kravském zadku odpuzují predátory, odhalil čtyřletý výzkum

6 minut
Označené krávy lépe odolávají útokům lvů
Zdroj: nature.com

Výzkum naznačuje, že dobytek chráněný levnými obrázky, jako jsou nákresy očí, je mnohem méně často cílem velkých afrických šelem. Mohlo by to pomoci v tom, aby lvi a levharti nezabíjeli domorodcům zvířata –⁠ a ti by pak neměli důvod ohrožené predátory sami lovit.

Studie popsaná v odborném žurnálu Nature proběhla na severu Botswany, na okraji slavné oblasti Okavango. Místní farmáři chovají dobytek divoce a volně, pohybuje se na okraji chráněného území, takže na něj často útočí šelmy – nejčastěji to jsou lvi a levharti.

Vědci pomalovali očima 683 krav a během čtyř let, v nichž studie probíhala, predátoři nestrhli ani jedinou z nich. Z podobně velké kontrolní skupiny krav bez onačení za stejnou dobu šelmy ulovily patnáct zvířat a z krav označených jen křížky pod drápy lvů a levhartů zemřela jen čtyři zvířata.

Podle vědců to naznačuje, že cokoliv nového, co predátoři neznají, má šanci je znervóznit natolik, že si vyberou jiný cíl. Tato metoda by mohla levně a přitom účinně pomoci ochránit výjimečně cenné kusy dobytka, ukazuje studie podle jejích autorů.

Aplikovaná strategie se uplatňuje u řady živočišných druhů, která si vyvinula na těle falešné oči – nejznámější je to u hmyzu, kde takto fungují například pestrá křídla motýlů. Matou tak predátory, jimž takto vysílají falešné signály, které zhoršují úspěšnost lovu. U savců se ale nic takového přirozeně nevyskytuje a věda nemá ani důkazy, že by u nich takový mechanismus existoval někdy v minulosti.

Jediným savcem, který něco jako falešné oči využívá, je člověk. Na východě Bangladéše a východě Indie používají lesní dělníci i někteří zemědělci masky s podobou lidského obličeje, které mají připevněné na zadní části hlavy. Vychází to z přesvědčení, že tygři útočí na svou kořist jen zezadu – není to sice ověřené žádnými rozsáhlejšími studiemi, ale místní na efektivitu tohoto triku nedají dopustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ostrá kritika Putina i vlády. Před 25 lety havarovala ponorka Kursk

Přesně před 25 lety zazněly na palubě ruské ponorky Kursk silné výbuchy. V té chvíli se nacházela pod hladinou Barentsova moře. Úřady od samého začátku silně mlžily o rozsahu katastrofy 155metrového plavidla se 118 muži na palubě. Zpočátku také odmítaly nabídky zahraniční pomoci. Politika utajování a nezájmu o běžné lidi pokračující ze sovětských dob vyvolala masivní kritiku nového lídra země Vladimira Putina ze strany tehdy ještě relativně svobodné společnosti i médií.
před 7 hhodinami

Z úterního nebe skanou Slzy svatého Vavřince. A přiblíží se Jupiter s Venuší

Úterní večer nabídne na obloze dva zajímavé astronomické jevy současně. Jednak slavný roj Perseidy, ale současně i konjunkci dvou výrazných planet.
před 11 hhodinami

Muži s léčbou radila AI, otrávil se bromidem, popsala případová studie

Čím dál více lidí důvěřuje při hodnocení svého zdravotního stavu umělé inteligenci (AI). Pokud ale dají na rady křemíkového „lékaře“ více než na doporučení toho opravdového z masa a kostí, může to dopadnout špatně – jak ukazuje i nedávno zdokumentovaný případ.
před 15 hhodinami

Úmrtnost Čechů na nemoci, jimž lze předejít, je o čtvrtinu výš než průměr EU

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
před 15 hhodinami

Kanibalismus mohl být mezi pravěkými zemědělci běžnější, než se předpokládalo

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.
před 17 hhodinami

U stanice v Antarktidě našli kosti britského polárníka. Zahynul v roce 1959

V tajícím ledovci u polské stanice na Ostrově krále Jiřího v Antarktidě našli polští výzkumníci kosti, hodinky, vysílačku, nůž a také dýmku britského polárníka Dennise Bella, který tam zahynul při pádu do trhliny v ledovci v roce 1959, kdy mu bylo 25 let. Ostatky byly nyní identifikovány, uvedy britská stanice BBC a polský list Gazeta Wyborcza.
před 20 hhodinami

Možná máme recept na znečištění věčnými chemikáliemi, hlásí vědci

Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení – popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
před 22 hhodinami

Žloutenky A je nejvíc za patnáct let

Lékaři zachytili v roce 2025 do konce července více než tisíc případů žloutenky typu A. V roce 2024 jich bylo 636 za celý rok, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nakažených už je letos nejvíc od roku 2009. V červnu před šířením nemoci ve střední Evropě varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC), potýká se s ní i Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
11. 8. 2025Aktualizováno11. 8. 2025
Načítání...