Výzkum spermií vyvedl vědu po tři sta letech z omylu

Mezinárodní vědecký tým nově popsal, jak se pohybují spermie. Díky špičkovému vybavení experti ukázali, že tento pohyb je úplně jiný, než se doposud předpokládalo.

Před více než třemi sty roky použil Antonie van Leeuwenhoek jeden z prvních vyrobených mikroskopů k tomu, aby pozoroval lidské spermie. Popsal tehdy, „že mají ocásek, který se při plavání pohybuje vlnovitými pohyby, jako úhoř ve vodě.“ Podle nového výzkumu vědců z Bristolu a Mexika je to ale jen optická iluze, ve skutečnosti je pohyb spermií mnohem zajímavější a složitější.

Výzkum vedl Hermes Gadelha z Britstolské univerzity, prováděl ho pomocí špičkového 3D mikroskopu. Díky tomuto přístroji mohli vědci poprvé rekonstruovat pohyb spermií v trojrozměrné podobě.

Jak se pohybují spermie
Zdroj: polymaths-lab.com

Experti filmovali spermie kamerou schopnou zaznamenat až 55 tisíc snímků za sekundu a současně použili piezoelektrické zařízení, které pohybovalo vzorkem velmi rychle nahoru a dolů. Právě díky tomu byly záběry trojrozměrné.

Výsledky studie, které vyšly v odborném časopise Science Advances, odhalily, že ocásek spermie je vlastně excentrický – kroutí se jen na jednu stranu. To je vlastně velmi zvláštní, protože pak by se měly pohybovat v kruhu. Jenže spermie si našly cestu, jak se s tím vypořádat a plavat rovně.

Jako vydry v potůčku

„Lidské spermie si našly cestu, jak se při plavání otáčet kolem své osy – podobně jako se vydry hravě honí ve vodě,“ uvedl profesor Gadelha, který tyto pohyby analyzoval pomocí matematických modelů.

Podle něj rychlé a synchronizované otáčení vyvolává iluzi, že se ocásek pohybuje ze strany na stranu – pod klasickými 2D mikroskopy to tak totiž opravdu vypadá. „Opravdu to může vypadat jako úhoři ve vodě,“ říká Gadelha. Spermie si tak podle něj našly způsob, jak vytvořit symetrii z asymetrie.

Tento výzkum by mohl významně pomoci neplodným párům, které vyhledávají pomoc reprodukční medicíny. Přibližně polovina takových případů je způsobená mužskou neplodností – proto je podle Gadelhy tak důležité, aby se vědci co nejvíc dozvěděli o tom, jak spermie fungují a jak je jejich ocásky ženou k cíli.

Současné přístroje využívají v drtivé většině dvojrozměrné technologie, příchod 3D mikroskopů by mohl přinést významnou změnu. Věda ví o tom, jak fungují cestičky ženského reprodukčního ústrojí, zatím jen velmi málo – podivný pohyb spermií by mohl být reakcí na některou z jeho vlastností, předpokládají výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...