Dvacet tisíc vzorků, 650 milionů pozorování. Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Databáze GlobalFungi pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky. O databázi vyšel článek v časopisu Scientific Data.

Lidé mohou s pomocí databáze hledat, kde jsou rozšířeny jednotlivé druhy i rody hub. „U konkrétního druhu nebo rodu se pak zobrazí environmentální parametry, které charakterizují místa výskytu. Studovat lze také složení celých společenstev v konkrétních lokalitách,“ popsal Petr Baldrian, který vede Laboratoř environmentální mikrobiologie.

Podle AV nyní databáze obsahuje 20 tisíc vzorků a 650 milionů pozorování jednotlivých druhů hub publikovaných ve více než 200 studiích. Uživatelé mohou do databáze přidávat nové studie, ale i pokládat dotazy.

Databáze, která pomůže popsat budoucnost

Baldrian uvedl, že většina vzorků zahrnuje půdní společenstva a společenstva hub žijících v symbióze s rostlinami. Analýza dat o výskytu společně s údaji o klimatu v daných lokalitách pak může podle vědce přinést například poznatky o tom, jak houby v budoucnu zareagují na vývoj klimatu.

Podle AV vznik tak rozsáhlé databáze umožnil především pokrok v metodách sekvenace DNA. To umožnilo detailně popsat společenstva hub.

„Zejména vědcům, ale i laikům tak dáváme do rukou nástroj, jak se v záplavě dat a vědeckých prací, které studují složení společenstev hub, zorientovat a získat odpověď na široké spektrum otázek týkajících se ekologie hub,“ dodal Baldrian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 10 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 12 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 15 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 22 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...