Mladé Američany přestává bavit sex. Každý třetí ho neměl víc než rok

Výsledky rozsáhlého průzkumu sexuálního chování mladých Američanů naznačují, že sexu se tato generace věnuje výrazně méně než generace jejich rodičů nebo prarodičů.

Každý třetí muž ve věku mezi 18 a 24 roky neměl v průběhu posledního roku sexuální styk ani jednou, ukazují výsledky průzkumu zveřejněného v odborném žurnálu JAMA Network Open.

Během posledních dvou desetiletí došlo k výraznému poklesu frekvence pohlavního styku, popsali vědci ze San Diego State University. „Mladí lidé mají ve věku Tinderu v USA méně sexu, nikoliv víc,“ komentoval výsledky psycholog Jean Twenge.

Z analýzy dat vyplývá, že mezi roky 2000 a 2018 došlo ke zvýšení počtu sexuálně neaktivních mužů ve věku 18 až 24 let z 19 procent na 31 procent. U mužů ve věku 25 až 34 let se sexuální neaktivita (definovaná jako nejméně roční sexuální abstinence) zvýšila ze 7 na 14 procent. Velmi podobné výsledky byly u stejně starých žen: tam došlo ke zvýšení počtu sexuálně neaktivních ze 7 na 13 procent.

Sex mizí ze života mladých

Také ti, kdo se sexu věnují, ho provozují méně často než lidé před dvaceti lety. Méně lidí než v minulosti má pohlavní styk alespoň jednou týdně –⁠ týká se to zejména těch, co žijí s partnerem.

Podle Twengeho dochází  k rozporu mezi technologií a společností –⁠ a tento rozpor má dramatický dopad na sexualitu mladých lidí. Děti sice vstupují do puberty dříve než v minulosti, trvá jim ale déle, než začnou se sexem, vztahy i prací –⁠ později ale také opouštějí své rodiče a mají vlastní potomky.

Ukázalo se také, že tato generace, které Twenge říká iGen, příliš nevyhledává ani přátele. „iGen se s přáteli stýká výrazně méně než předchozí generace v jejich věku,“ uvádí vědec. Místo toho se mladí pohybují více na sociálních sítích, hrají videohry nebo komunikují s přáteli elektronicky. „A když se lidé nevidí na vlastní oči, budou mít méně sexu,“ dodává psycholog.

Hlavní příčinou podle něj je, že lidé dnes mají mnohem více možností, jak trávit svůj volný čas, než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...