Stoupající hladiny oceánů nemusí zničit korálové ostrovy. Mají přirozenou obranu, ukázal nový výzkum

Korálové ostrovy po celém světě by se mohly přirozeným způsobem adaptovat na zvyšující se hladiny oceánů. Naznačuje to výzkum vědců z univerzity v Plymouthu, který dává naději řadě komunit ohrožených globálními změnami klimatu.

Studie vyšla v odborném žurnálu Science Advances. Využila několika druhů modelování k tomu, aby popsala, jak se korálové atoly budou chovat, až výrazněji vzrostou hladiny oceánů. Její výsledky ukazují, že se ostrovy tvořené štěrkem mohou při zvyšování hladiny oceánů přizpůsobovat tak, že se usazeniny z pláží díky vlnám přesunou na povrch ostrova. 

Okraj ostrova se tak při zvyšování hladiny fakticky zvedá také; podle autorů práce to může krátkodobě ostrovům pomoci zmírnit následky globální změny klimatu. Další opatření už ale musí vyvinout obyvatelé ostrovů. Patří k nim například mobilní infrastruktura a také domy odolnější proti vyšším přílivům.

Ostrovy mají naději

Výzkum vedl profesor Gerd Masselink z Plymouthu, spolupracoval na něm s kolegy z Nového Zélandu a Kanady. „Tváří v tvář změnám klimatu a stoupání hladiny oceánů patří korálové útesy k těm nejzranitelnějším pobřežním místům na planetě,“ uvedl vědec.

„Dřívější výzkumy považovaly tyto ostrovy za nehybné strukruty neschopné reagovat na změnu hladiny moří. Tyto studie logicky předvídaly zvýšené riziko –⁠ možná ztráta těchto ostrovů se stala součástí diskurzu o jejich budoucnosti,“ dodává geolog.

Podle něho to vedlo ke zúžení pohledu na složitý problém a zvažovaly se jen dva scénáře: buď masivní umělá obrana ostrovů před oceánem, anebo exodus obyvatel na jiná místa. Jiné druhy adaptace byly doposud přehlížené, ale nová studie dodává těmto způsobům naději na úspěch.

Spoluautor práce, profesor Paul Kench, doplňuje: „Tento model nám poskytuje skokové zlepšení simulovat budoucí reakce ostrovů na stoupání hladin oceánů a tak lépe řešit změny nutné pro tamní komunity. Důležité je, že naše výsledky ukazují, není nutné, aby se tyto ostrovy zaplavily mořem v průběhu několika dalších desítek let.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 1 hhodinou

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 2 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 4 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 5 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 6 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 7 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...