Stoupající hladiny oceánů nemusí zničit korálové ostrovy. Mají přirozenou obranu, ukázal nový výzkum

Korálové ostrovy po celém světě by se mohly přirozeným způsobem adaptovat na zvyšující se hladiny oceánů. Naznačuje to výzkum vědců z univerzity v Plymouthu, který dává naději řadě komunit ohrožených globálními změnami klimatu.

Studie vyšla v odborném žurnálu Science Advances. Využila několika druhů modelování k tomu, aby popsala, jak se korálové atoly budou chovat, až výrazněji vzrostou hladiny oceánů. Její výsledky ukazují, že se ostrovy tvořené štěrkem mohou při zvyšování hladiny oceánů přizpůsobovat tak, že se usazeniny z pláží díky vlnám přesunou na povrch ostrova. 

Okraj ostrova se tak při zvyšování hladiny fakticky zvedá také; podle autorů práce to může krátkodobě ostrovům pomoci zmírnit následky globální změny klimatu. Další opatření už ale musí vyvinout obyvatelé ostrovů. Patří k nim například mobilní infrastruktura a také domy odolnější proti vyšším přílivům.

Ostrovy mají naději

Výzkum vedl profesor Gerd Masselink z Plymouthu, spolupracoval na něm s kolegy z Nového Zélandu a Kanady. „Tváří v tvář změnám klimatu a stoupání hladiny oceánů patří korálové útesy k těm nejzranitelnějším pobřežním místům na planetě,“ uvedl vědec.

„Dřívější výzkumy považovaly tyto ostrovy za nehybné strukruty neschopné reagovat na změnu hladiny moří. Tyto studie logicky předvídaly zvýšené riziko –⁠ možná ztráta těchto ostrovů se stala součástí diskurzu o jejich budoucnosti,“ dodává geolog.

Podle něho to vedlo ke zúžení pohledu na složitý problém a zvažovaly se jen dva scénáře: buď masivní umělá obrana ostrovů před oceánem, anebo exodus obyvatel na jiná místa. Jiné druhy adaptace byly doposud přehlížené, ale nová studie dodává těmto způsobům naději na úspěch.

Spoluautor práce, profesor Paul Kench, doplňuje: „Tento model nám poskytuje skokové zlepšení simulovat budoucí reakce ostrovů na stoupání hladin oceánů a tak lépe řešit změny nutné pro tamní komunity. Důležité je, že naše výsledky ukazují, není nutné, aby se tyto ostrovy zaplavily mořem v průběhu několika dalších desítek let.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 46 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...