Nová umělá inteligence se vyvíjí podle zákonů evoluce. Stovka programů soupeří, vítězí nejsilnější

Umělá inteligence se vyvíjí – a to doslova. Vědci přišli s programem, který si vypůjčuje koncepty přímo z Darwinovy evoluční teorie, a to včetně zásady „přežití silnějšího“, informuje odborný časopis Science. Experti tak chtějí dosáhnout stavu, kdy každá další generace programů bude lepší a pokročilejší než ta minulá – a to bez zásahů lidských programátorů. Navíc v rekordním čase: program zvládne během několika dní, co programátoři vyvíjeli desítky let.

„Během toho, co ostatní dělali první dětské krůčky, autoři tohoto programu udělali obrovský skok do neznáma,“ uvedl pro Science expert na umělé inteligence Risto Miikkulainen z Texaské univerzity v Austinu, který se na tomto výzkumu nepodílel. „Je to jeden z těch výzkumů, které mohou otevřít vědu budoucnosti,“ dodal.

Jak se rodí umělá inteligence

Vytvořit algoritmus umělé inteligence zabere spoustu času. Dnes se využívají nejčastěji takzvané neuronové sítě – jde o tým umělých inteligencí používaných například k překládání cizích jazyků nebo autonomnímu řízení automobilů. Tyto sítě zhruba napodobují fungování lidského mozku; učí se z výukových dat a na základě nich mění sílu propojení mezi umělými neurony.

Složité programy, jako jsou například ty, které řídí automobily, mají více center – každé se specializuje na jinou činnost: některá navigují, jiná hledají překážky, další monitorují dodržování dopravních předpisů.

V nedávné minulosti se podařilo řadu úkolů v procesu učení strojů výrazně zautomatizovat, přesto jsou stroje stále omezené tím, co pro ně naplánují lidští programátoři.

Změna přichází z Google

O změnu se pokusil počítačový expert Quoc Le s kolegy ze společnosti Google. Vyvinuli program nazvaný AutoML-Zero, který je schopný vyvíjet umělé inteligence prakticky bez lidského zásahu – vychází přitom jen z matematických konceptů. „Naším cílem je vyvinout inovativní koncepty strojového učení, které by vědce nikdy nenapadly,“ uvedl vědec.

Tento program objevuje a vymýšlí nové algoritmy pomocí evolučních zákonů. Nejprve vytvoří „populaci“ 100 algoritmů – náhodně jen zkombinuje různé matematické operace. Pak je otestuje na jednoduchých úkolech, jako je třeba rozeznávání obrázků, kdy mají programy za úkol poznat, je-li na snímku například kočka nebo vlak.

V každém cyklu testování učební program srovnává výkonnost algoritmů mezi sebou i s těmi, které vznikly klasickou cestou. Do těch nejúspěšnějších pak vkládá „mutace“ – náhodné změny kódu, které vytvářejí drobné změny v těch nejlepších algoritmech. Tito „potomci“ úspěšných pak v populaci nahradí ty nejméně úspěšné – a cyklus se opakuje na novém úkolu.
Díky masivní výpočetní kapacitě umí program vytvářet tisíce takových populací současně; navíc mezi nimi občas některé algoritmy vyměňuje – podobně jako se šířily úspěšné geny mezi různými skupinami lidí během evoluce.

V odborném článku, který vyšel na webu arXiv, zatím ještě bez recenzního řízení, vědci popisují, jak úspěšný je tento program ve srovnání s těmi dnes používanými.

Podle Joaquiana Vanschorena, experta na umělé inteligence z univerzity v EIndohovenu, má tato cesta velký potenciál, ale bude ještě nějakou dobu trvat, než se stane srovnatelnou s těmi nejlepšími „klasickými“ přístupy. Doporučuje například, aby se tímto evolučním způsobem upravovaly již existující umělé inteligence – mohly by se tak vylepšovat velmi rychle a účinně.

Právě touto cestou se vývojáři již vydali – v nejnověji vydané studii popsali, jak takto upravili některé složky využívané v neurálních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kdy jít na zkoušku? Podle nové studie se vyplatí čas kolem oběda

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.
před 11 hhodinami

Houby klíčové pro chod ekosystémů jsou málo chráněné, upozornili vědci

V chráněných územích se nachází méně než deset procent oblastí s nejvyšší rozmanitostí takzvaných mykorhizních hub, které žijí v symbióze s kořeny rostlin. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, který využil největší světovou databázi půdních hub GlobalFungi spravovanou Mikrobiologickým ústavem Akademie věd.
před 12 hhodinami

„Mně nic není!“ Lékaři v IKEMu chlapci transplantovali játra a ledviny naráz

Výjimečnou transplantaci jater a ledviny provedli v pražském IKEMu devítiletému chlapci jménem Sergiu. Orgány mu selhávaly kvůli dědičné nemoci. Lékaři teď potvrdili, že byl zákrok úspěšný. Dětský program funguje ve spolupráci s Thomayerovou nemocnicí.
včera v 20:35

Slapové jevy by mohly pomoci předpovědět odlamování ledových ker, tvrdí vědci

Příliv a odliv oceánu můžou způsobit odlamování velkých ledových ker od Antarktidy, tvrdí podle agentury AFP vědci. Ti si ale také myslí, že tento jev lze předvídat. Odlamování ker je přirozený proces, který ovšem může zásadně změnit hladinu moří.
včera v 16:04

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
včera v 09:03

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
25. 7. 2025

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
25. 7. 2025
Načítání...