Američtí vědci geneticky upravili bakterie, aby ochránili včely před morem

Většina bohatých zemí s intenzivním zemědělstvím se potýká s úbytkem včel. Například ve Spojených státech zaniklo během loňského roku asi 40 procent včelstev. Je to nejhorší údaj za posledních 13 let.

Aby se pokusili vědci tento problém zmenšit, upravili bakterie, které žijí ve vnitřnostech včel a fungují jako jakési biologické továrny. Postup popsali v odborném časopise Science. Tyto bakterie vyrábí látky, které chrání včely před několika riziky – roztočem kleštíkem včelím a také virózou včel.

Experti doufají, že až ve výzkumu tohoto mechanismu pokročí, budou schopní využít ho „v průmyslovém měřítku“, tedy pomoci včelstvům nejen v USA, ale po celém světě.

Jejich metoda je tak jednoduchá, že by to neměl být problém: úprava bakterií i jejich kultivace je nenáročná a laciná, přenos na včely by neměl být o nic složitější. Podle dosavadních testů to vypadá, že modifikované bakterie nemají potenciál šířit se ze včel jinam.

„Tato úprava má přímý dopad na zdraví včel,“ uvedla Nancy Moranová, která výzkum vedla. „Je to poprvé, kdy někdo vylepšil zdraví včel pomocí genetického inženýrství,“ dodal Sean Leonard, doktorand, který na projektu pracoval.

Bakterie byla schopná v testech výrazně zvýšit pravděpodobnost přežití včel – asi o 36 procent.

Není to nebezpečné?

Výzkum fungoval za výjimečných bezpečnostních opatření v laboratoři s přísnými protokoly. Pravděpodobnost, že by upravené bakterie unikly ven, je tedy podle Moranové minimální.

Před praktickým použítím nebo testem ve vnějším prostředí budou ještě vědci muset udělat velké množství dalších zkoušek. Celý proces taky musí projít složitým schvalováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 2 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026
Načítání...