Američtí vědci geneticky upravili bakterie, aby ochránili včely před morem

Většina bohatých zemí s intenzivním zemědělstvím se potýká s úbytkem včel. Například ve Spojených státech zaniklo během loňského roku asi 40 procent včelstev. Je to nejhorší údaj za posledních 13 let.

Aby se pokusili vědci tento problém zmenšit, upravili bakterie, které žijí ve vnitřnostech včel a fungují jako jakési biologické továrny. Postup popsali v odborném časopise Science. Tyto bakterie vyrábí látky, které chrání včely před několika riziky – roztočem kleštíkem včelím a také virózou včel.

Experti doufají, že až ve výzkumu tohoto mechanismu pokročí, budou schopní využít ho „v průmyslovém měřítku“, tedy pomoci včelstvům nejen v USA, ale po celém světě.

Jejich metoda je tak jednoduchá, že by to neměl být problém: úprava bakterií i jejich kultivace je nenáročná a laciná, přenos na včely by neměl být o nic složitější. Podle dosavadních testů to vypadá, že modifikované bakterie nemají potenciál šířit se ze včel jinam.

„Tato úprava má přímý dopad na zdraví včel,“ uvedla Nancy Moranová, která výzkum vedla. „Je to poprvé, kdy někdo vylepšil zdraví včel pomocí genetického inženýrství,“ dodal Sean Leonard, doktorand, který na projektu pracoval.

Bakterie byla schopná v testech výrazně zvýšit pravděpodobnost přežití včel – asi o 36 procent.

Není to nebezpečné?

Výzkum fungoval za výjimečných bezpečnostních opatření v laboratoři s přísnými protokoly. Pravděpodobnost, že by upravené bakterie unikly ven, je tedy podle Moranové minimální.

Před praktickým použítím nebo testem ve vnějším prostředí budou ještě vědci muset udělat velké množství dalších zkoušek. Celý proces taky musí projít složitým schvalováním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
před 18 hhodinami

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
před 19 hhodinami

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025
Načítání...