Tichý oceán už je tak kyselý, že rozpouští krabí krunýře

Globální změny klimatu způsobují mimo jiné okyselování oceánů. V Pacifiku je tento jev už tak silný, že to rozpouští části krunýřů krabů označovaných jako Metacarcinus magister.

Krabi zatím na poškození krunýře neumírají, ale výrazně je to podle biologů oslabuje. Problematické je nejen to, že tento druh je důležitý pro ekosystém, ale také jako obchodní artikl na západním pobřeží Severní Ameriky.

Tento druh kraba nemá české pojmenování, latinsky se mu říká Metacarcinus magister. Může dorůstat až 25 centimetrů.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Autory nového výzkumu dopady kyselých oceánů zaskočily – nečekali, že změny kyselosti budou mít na kraby nějaký dopad tak brzy; nynější úroveň pro ně ještě neměla představovat větší hrozbu.

„Pokud je to postihuje už nyní, opravdu musíme začít mnohem intenzivněji studovat různé části potravního řetězce; dřív než bude pozdě,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Nina Bednarseková.

Výsledky studie vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment; výzkum financoval americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v rámci studia dopadu acidifikace oceánů na pobřežní komunity.

Krabi měli poškozené zejména části krunýře, které jim slouží k orientaci v prostoru. A také jsou pod vlivem kyselejší vody obecně drobnější a slabší – zřejmě proto, že na vytváření krunýře v nepříznivém prostředí spotřebují více energie.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyšší kyselost vody škodí i korálům

Oceány absorbují stále více oxidu uhličitého z atmosféry – tam se dostává v souvislosti s průmyslovou činností spojenou zejména se spalováním fosilních paliv. A ve vodě oxid uhličitý snižuje její pH.

Podle NOAA představují tyto změny vážné problémy rovnou na několika úrovních. Vyšší kyselost vody škodí korálům, krabům i dalším bezobratlým živočichům – poškozuje jejich schopnost budovat si schránky, které by jim poskytovaly úkryt. Změny jsou nyní tak rozsáhlé a rychlé, že organismy na to nejsou schopné reagovat.

Ještě větší problém je v tom, že se to týká také planktonu, který tvoří samotný základ života v oceánech, tento fenomén ale ještě není dostatečně prozkoumán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 29 mminutami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...