Tichý oceán už je tak kyselý, že rozpouští krabí krunýře

Globální změny klimatu způsobují mimo jiné okyselování oceánů. V Pacifiku je tento jev už tak silný, že to rozpouští části krunýřů krabů označovaných jako Metacarcinus magister.

Krabi zatím na poškození krunýře neumírají, ale výrazně je to podle biologů oslabuje. Problematické je nejen to, že tento druh je důležitý pro ekosystém, ale také jako obchodní artikl na západním pobřeží Severní Ameriky.

Tento druh kraba nemá české pojmenování, latinsky se mu říká Metacarcinus magister. Může dorůstat až 25 centimetrů.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Autory nového výzkumu dopady kyselých oceánů zaskočily – nečekali, že změny kyselosti budou mít na kraby nějaký dopad tak brzy; nynější úroveň pro ně ještě neměla představovat větší hrozbu.

„Pokud je to postihuje už nyní, opravdu musíme začít mnohem intenzivněji studovat různé části potravního řetězce; dřív než bude pozdě,“ uvedla hlavní autorka výzkumu Nina Bednarseková.

Výsledky studie vyšly v odborném časopise Science of the Total Environment; výzkum financoval americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) v rámci studia dopadu acidifikace oceánů na pobřežní komunity.

Krabi měli poškozené zejména části krunýře, které jim slouží k orientaci v prostoru. A také jsou pod vlivem kyselejší vody obecně drobnější a slabší – zřejmě proto, že na vytváření krunýře v nepříznivém prostředí spotřebují více energie.

Krab Metacarcinus magister
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyšší kyselost vody škodí i korálům

Oceány absorbují stále více oxidu uhličitého z atmosféry – tam se dostává v souvislosti s průmyslovou činností spojenou zejména se spalováním fosilních paliv. A ve vodě oxid uhličitý snižuje její pH.

Podle NOAA představují tyto změny vážné problémy rovnou na několika úrovních. Vyšší kyselost vody škodí korálům, krabům i dalším bezobratlým živočichům – poškozuje jejich schopnost budovat si schránky, které by jim poskytovaly úkryt. Změny jsou nyní tak rozsáhlé a rychlé, že organismy na to nejsou schopné reagovat.

Ještě větší problém je v tom, že se to týká také planktonu, který tvoří samotný základ života v oceánech, tento fenomén ale ještě není dostatečně prozkoumán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 11 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...