Místo dýchnutí proužek jako u těhotenského testu. Nová metoda českého vědce pozná alkohol z potu

Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.

Pokud se nová metoda ujme, v budoucnu by se podle amerických populárně naučných časopisů, které Halámkův nápad upoutal, řidiči při kontrole dopravní hlídkou místo foukání podrobovali obdobě těhotenského testu. Halámkova laboratoř totiž vyvíjí testovací proužek odhalující, kolik alkoholu dotyčnému koluje v krvi, na základě úrovně alkoholu v potu.

Potní žlázy, jak vysvětluje Halámek, se nacházejí v těsném sousedství krevního oběhu, a tak se alkohol z krve dostává i do potu. Když se testovací proužek umístí na pokožku řidiče podezřelého z požití alkoholu, změní barvu. A čím více alkoholu dotyčný vypil, tím je proužek tmavší.

Testovací popíjení

Nápad prověřil laboratorní test s 26 dobrovolníky, kteří v zájmu vědy museli vypít několik „panáků“ vodky k dosažení 0,8 promile alkoholu v krvi. V dalších hodinách následovala více než stovka měření srovnávajících přesnost testovacích proužků a přístrojů měřících úroveň alkoholu v dechu. Výsledná zjištění zveřejnil časopis Analytical Chemistry.

„Existuje přímý vztah mezi alkoholem v krvi a potem,“ uvedl Halámek. „Náš výzkum ukázal, že při popíjení alkoholických nápojů úroveň alkoholu v krvi stoupá ve stejné míře jako úroveň alkoholu v potu. Toto zjištění by mohlo významně napomoci snaze zabránit řízení pod vlivem alkoholu,“ zdůraznil.

Přenosné přístroje pro testování podle dechu mají četné vady. Výsledek může zkreslit aceton v dechu diabetiků, nikterak nesouvisející s případným popíjením, i požití ústní vody či osvěžovače dechu, anebo dokonce nadýchání se výparů v kabině auta po použití ostřikovače čelního skla. Použití přístroje vyžaduje také spolupráci kontrolovaného. Testovací proužky naproti tomu ani nepotřebují, aby si kontrolovaný jedinec zrovna uvědomoval, že je právě vyšetřován.

Proužky místo „balonků“

„Dechová zkouška při určení míry alkoholu v krvi závisí na nespecifikovaných elektrochemických reakcích. Tento systém má chyby a často je u soudu nepoužitelný,“ uvedl Halámek. Testovací proužky by podle něj strážcům zákona poskytly větší všestrannost, přesnost i průkaznost.

Halámkova laboratoř momentálně spolupracuje s experty na výpočetní techniku při vývoji aplikace pro chytré telefony, která má vyhodnocovat výsledky z testovacích proužků bez případných nesrovnalostí.

Pot sice zapáchá, ale z biometrického hlediska je to podle Halámka fascinující tekutina. Nejenže může pomoci dostat ze silnic přiopilé řidiče, ale vědec přišel i s dalšími chytrými nápady na využití potu, například při odemykání chytrých telefonů a dalších zařízení. Na univerzitě v Albany Halámek působí od roku 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 19 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 21 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 22 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...