Místo dýchnutí proužek jako u těhotenského testu. Nová metoda českého vědce pozná alkohol z potu

Český biochemik Jan Halámek a jeho tým výzkumníků působící na univerzitě v Albany na východě Spojených států vymysleli novou metodu měření alkoholu v organismu, a to za pomoci analýzy potu. Nová metoda je podle výzkumníků přesnější než dechová zkouška a také je neinvazivní, uvedl server Phys.org.

Pokud se nová metoda ujme, v budoucnu by se podle amerických populárně naučných časopisů, které Halámkův nápad upoutal, řidiči při kontrole dopravní hlídkou místo foukání podrobovali obdobě těhotenského testu. Halámkova laboratoř totiž vyvíjí testovací proužek odhalující, kolik alkoholu dotyčnému koluje v krvi, na základě úrovně alkoholu v potu.

Potní žlázy, jak vysvětluje Halámek, se nacházejí v těsném sousedství krevního oběhu, a tak se alkohol z krve dostává i do potu. Když se testovací proužek umístí na pokožku řidiče podezřelého z požití alkoholu, změní barvu. A čím více alkoholu dotyčný vypil, tím je proužek tmavší.

Testovací popíjení

Nápad prověřil laboratorní test s 26 dobrovolníky, kteří v zájmu vědy museli vypít několik „panáků“ vodky k dosažení 0,8 promile alkoholu v krvi. V dalších hodinách následovala více než stovka měření srovnávajících přesnost testovacích proužků a přístrojů měřících úroveň alkoholu v dechu. Výsledná zjištění zveřejnil časopis Analytical Chemistry.

„Existuje přímý vztah mezi alkoholem v krvi a potem,“ uvedl Halámek. „Náš výzkum ukázal, že při popíjení alkoholických nápojů úroveň alkoholu v krvi stoupá ve stejné míře jako úroveň alkoholu v potu. Toto zjištění by mohlo významně napomoci snaze zabránit řízení pod vlivem alkoholu,“ zdůraznil.

Přenosné přístroje pro testování podle dechu mají četné vady. Výsledek může zkreslit aceton v dechu diabetiků, nikterak nesouvisející s případným popíjením, i požití ústní vody či osvěžovače dechu, anebo dokonce nadýchání se výparů v kabině auta po použití ostřikovače čelního skla. Použití přístroje vyžaduje také spolupráci kontrolovaného. Testovací proužky naproti tomu ani nepotřebují, aby si kontrolovaný jedinec zrovna uvědomoval, že je právě vyšetřován.

Proužky místo „balonků“

„Dechová zkouška při určení míry alkoholu v krvi závisí na nespecifikovaných elektrochemických reakcích. Tento systém má chyby a často je u soudu nepoužitelný,“ uvedl Halámek. Testovací proužky by podle něj strážcům zákona poskytly větší všestrannost, přesnost i průkaznost.

Halámkova laboratoř momentálně spolupracuje s experty na výpočetní techniku při vývoji aplikace pro chytré telefony, která má vyhodnocovat výsledky z testovacích proužků bez případných nesrovnalostí.

Pot sice zapáchá, ale z biometrického hlediska je to podle Halámka fascinující tekutina. Nejenže může pomoci dostat ze silnic přiopilé řidiče, ale vědec přišel i s dalšími chytrými nápady na využití potu, například při odemykání chytrých telefonů a dalších zařízení. Na univerzitě v Albany Halámek působí od roku 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 13 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 15 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 17 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...