I u kosatek hrají roli babičky. Mláďata bez nich častěji umírají, obzvlášť při nedostatku ryb, ukázal výzkum

Už delší dobu se mezi vědci spekuluje o evolučním smyslu menopauzy. Ztrátu schopnosti rozmnožovat se mají jen lidé, kosatky a několik dalších kytovců. Právě výzkum kosatek vrhá nové světlo na roli menopauzy i u lidí.

Biologové z univerzity v Yorku popsali v rozsáhlém a náročném výzkumu, že role babiček je u kosatek nejdůležitější v dobách nedostatku potravy. Samice kosatek přestávají být schopné rozmnožovat se kolem třicátého až čtyřicátého roku života a žijí pak další desetiletí. Tento fenomén existuje jen u nich, lidí a dalších čtyř druhů mořských kytovců.

Vědci se domnívali, že vznikl jako evoluční trik, který pomáhá přežít mláďatům: babičky by u těchto druhů, které spojuje dlouhá doba, jakou jejich potomci dospívají, měly nějakým způsobem pomáhat.

Tato teorie ale nebyla až doposud podložená u jiných tvorů než u lidí daty z reálného života. A právě nový výzkum prokázal, že „efekt babičky“ u kosatek opravdu funguje. „Je to poprvé, co se nám podařilo efekt babičky prokázat u jiného tvora s menopauzou,“ uvedl Daniel Franks, který výzkum vedl. „Tento efekt je znám i u slonů, ale ti jsou schopní reprodukce až do konce života,“ doplnil vědec.

Babičky pomáhají lidem i kosatkám

Ve svém výzkumu v žurnálu PNAS popsal Franks výsledky sledování dvou skupin kosatek po dobu přibližně 40 let. Protože obě žijí poblíž západního pobřeží USA, jsou dobře prozkoumané a intenzivně sledované – biologové jsou schopní rozeznávat jednotlivé exempláře podle tvaru jejich ploutví a skvrn, ale i podle zranění a jizev na jejich tělech.

Vědci identifikovali celkem 378 kosatek, které měly babičku z matčiny strany. Zjistili, že pokud mláděti tato babička zemřela, než dosáhlo věku dvou let, byla pravděpodobnost jeho úmrtí 4,5krát vyšší, než kdyby žila. Tento efekt se projevoval mnohem výrazněji v dobách, kdy byl nedostatek ryb – to vědci zjistili srovnáním s tabulkami rybářského průmyslu. Naopak v letech, kdy bylo typické kořisti kosatek dost, se projevoval tento efekt slaběji.

„Už naše starší výzkumy ukázaly, že babičky ve věku, kdy už samy nemohou mít mláďata, vedou skupiny na loviště – což je zvlášť důležité, když je kořisti málo,“ komentoval výsledky Franks. „A také již víme, že se babičky u kosatek přímo dělí o potravu s mladšími kusy. Předpokládáme také, že se o mláďata starají i dalšími způsoby,“ dodal.

Přestože vědci dokázali rozpoznat, jak u kosatek vypadá efekt babičky na vnoučata, nepodařilo se jim zatím vysvětlit, proč u nich vůbec k menopauze dochází. U slonů se o mláďata také starají, ale přitom jsou samy schopné rodit vlastní mláďata až do smrti. Možná má vliv úmrtnost mláďat u kosatek: pokud mají vlastní potomky samice i jejich matky, pak je úmrtnost mláďat u obou značně vysoká.

„Hypotéza babičky“ je nyní hojně zkoumaná i u lidí, a to řadou mezinárodních i českých týmů – ty naznačují, že babičky se mohou významně podílet na výsledcích reprodukce svých potomků. Jejich přítomnost se totiž nějakým způsobem projevila na zvýšení plodnosti dcer i snach (například zkrácením meziporodních intervalů) a měla také vliv na snížení kojenecké a dětské úmrtnosti vnoučat. Podle některých hypotéz měly babičky klíčový vliv na to, že se lidské děti mohly vyvíjet – a to po celou existenci lidstva.

Vědci by rádi ve výzkumu kosatek dále pokračovali, nyní s pomocí dronů – chtěli by tak lépe popsat dopad vztahů uvnitř skupin kosatek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 8 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 10 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 12 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 16 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 17 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 18 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
31. 7. 2025
Načítání...