Americká iniciativa chce poslat družice k cizí hvězdě. Možná i s českou pomocí, uvedl v Hyde Parku Civilizace Pete Worden.
Miniaturní loď poháněná světlem by zamířila k cizí hvězdě. Na projektu možná budou pracovat i Češi
Pete Worden v Hyde Parku Civilizace (zdroj: ČT24)
„Pokud chceme vyslat vesmírnou loď k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri, který je od nás vzdálený 4,3 světelných let – což je stotisíckrát dál než věci v naší solární soustavě – tak bychom mohli čekat desítky tisíc let. Nebo bychom se tam mohli dostat mnohem rychleji. My bychom to chtěli udělat během lidského života,“ řekl v pořadu Hyde Park Civilizace Pete Worden, ředitel Breaktrough Prize Foundation. První data by podle Wordena byla k dispozici mezi lety 2060 až 2080.
Cílem je, aby miniaturní lodě v cizí soustavě pořídily snímky tamních planet v dostatečném rozlišení. „Představte si obrázek Země vyfocené z Měsíce, vidíte na něm jednotlivé kontinenty, byl byste schopen vidět třeba lesy, pokud by tam byla nějaká civilizace, tak byste viděl i města. Ale to bychom už měli neuvěřitelné štěstí – nebo smůlu, podle toho, jaká by to byla civilizace,“ popsal vědec.
- Před začleněním do nadace Breakthrough Prize byl Dr. Worden ředitelem výzkumného centra NASA Ames Research Center. Byl profesorem astronomického výzkumu University of Arizona. Je uznávaným expertem v oblasti vesmíru a vědy, byl mezinárodním lídrem během budování vztahů mezi vládami a soukromým sektorem. Dr. Worden byl autorem nebo spoluautorem 150 vědeckých statí v oblasti astrofyziky a vesmírných věd. Jako vědecký spoluinvestor se podílel na třech vesmírných misích NASA, poslední z nich bylo zahájení studia slunce přes kosmický spektrograf IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) v roce 2013. Získal ocenění NASA Outstanding Leadership Medal za misi Clementine na Měsíc v roce 1994. Dr. Worden byl v roce 2009 jmenován federálním konsorciem laboratoří (Federal Laboratory Consortium ) „Laboratorním ředitelem roku“ a je držitelem inovačního ocenění Arthura C. Clarka za rok 2010.
Hvězdný systém Alfa Centauri, kam mají lodě letět, je od nás vzdálený 4,37 světelných let. I současná nejrychlejší raketa by tak daleko letěla přibližně 30 tisíc let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem může letět až tisíckrát rychleji. Přístupy ze Silicon Valley tak pronikají do vesmírných výprav a pomáhají využívat mnohé technologické výhody, které vznikly od začátku 21. století.
Moderní technologie by měly dát vědcům schopnost zjistit, zda je ve vesmíru život a jak případně vypadá. „My bychom chtěli získat dost dat, abychom mohli říct, jestli je na téhle planetě život a jestli je podobný tomu našemu. Možná je na ní život, ale třeba je úplně jiný než ten náš, to je můj osobní tip,“ dodal Worden.
První mezihvězdný projekt lidstva
Projekt Starshot je hlavní a nejviditelnější projekt Breakthrough Iniatives. Jedná se o první cestu k nejbližší hvězdě mimo sluneční soustavu. Průlom slibuje miniaturní sonda Starchip.
Klíčový je pohon a rychlost cesty - obojí má zajistit světlo, konkrétně lasery. Jedním z míst, kde se dělá špičková světová věda týkající se laserů, je centrum Hilase v Dolních Břežanech. Právě tam si zástupci projektu Starshot přijeli pro rady a zkušenosti. „Je to úžasné místo. Hodně mě překvapilo, když jsem viděl, co je to zařízení zač a jaké znalosti máte. Je to hodně úchvatné,“ uvedl Phillip Lubin, autor konceptu StarShot z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře.
Sonda totiž na orbitě Země rozvine speciální plachtu, do které se soustředí paprsky z milionů silných laserů rozesetých po celém světě. Ty jí dají počáteční rychlost. „Potrvá něco kolem 2 až 10 minut, aby ji urychlily až na zhruba 20 procent rychlosti světla,“ vysvětluje Lubin.
To je asi 60 tisíc kilometrů za sekundu, tedy rychlost, kterou by sonda obletěla Zemi každou sekundu jedenapůlkrát. Ovšem na cestu k Alfě Kentauri bude i s ní potřebovat 20 až 30 let. Autoři projektu StarShot tvrdí, že technologie už mají, ale překážkou jsou obrovské náklady. Zatím je financují soukromí dárci, do budoucna proto spoléhají i na podporu států.