Kvůli tání v Arktidě se mezi mořskými savci rychleji šíří smrtící virus, ukázal výzkum

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Vědci během 15leté studie pozorovali mořské živočichy v arktických oblastech – a to pomocí satelitu. 

Konkrétně se výzkumníci zaměřili na šíření smrtícího viru PDV (Phocine Distemper Virus). Toto onemocnění se v uplynulých dekádách objevuje v severních oblastech Atlantiku. V posledních letech ale nemoc postihuje i mořské savce žijící ve vodách Pacifiku. 

PDV se podobá psince: virus ochromuje imunitní systém infikovaného zvířete a druhotné nemoci jako zápal plic pak vedou k rychlé, ale bolestivé smrti.

Tání ledu a uvolnění mořských cest

Vědci během studie zjistili, že daná smrtící nemoc se v Pacifiku nejvíce vyskytovala v teplých letech. Výrazný úbytek arktického ledu totiž způsobil, že se mořští savci mohli volně pohybovat mezi atlantickými a pacifickými oblastmi. Živočichům se totiž otevírají mořské cesty, které byly po tisíce let neprůchodné.   

Výrazný nárůst viru PDV zaznamenali v Pacifiku výzkumníci v letech 2003 a 2004. Šíření nemoci přitom v roce 2002 předcházelo rekordní tání ledu. Testy tehdy ukázaly, že choroba postihla v severním Tichém oceánu asi 30 procent tamní populace lachtana ušatého. Výskyt PDV se pak zvýšil také v roce 2009 – znovu rok po dalším rozsáhlém tání. 

Hrozba stále častějších epidemií

Autoři studie proto varují, že spolu s postupující změnou klimatu by epidemie tohoto onemocnění mohly tichomořské tuleně, vydry či lachtany ohrožovat stále častěji.   

„Úbytek mořského ledu způsobil, že tamní živočichové hledají potravu v nových oblastech a odstraňování této fyzické bariéry jim umožňuje pohybovat se novými cestami,“ vysvětlila pro BBC spoluautorka studie Tracey Goldsteinová z Kalifornské univerzity v Davisu. 

Do vzájemného styku tak podle Goldsteinové přicházejí zvířata, která by se jinak nepotkala. To usnadňuje podmínky pro přenos nebezpečných chorob.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 11 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 11 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 16 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.