Vědci hledají svatý grál učení. Zdá se, že ideální je dělat 15 procent chyb

Aby se člověk naučil něco nového, musí občas také selhat, to ví věda už dlouho. Ale jaký je ideální poměr selhání vůči úspěchům, aby to pomáhalo učení? Nyní se to pokusili vyjádřit experti z Arizonské univerzity pomocí matematické rovnice, kterou testovali na strojové inteligenci a zvířatech.

Pedagogové i další odborníci na vzdělávání vědí, že učení je velmi citlivá záležitost. Je třeba, aby nová látka byla již částečně známá, ale současně dostatečně neznámá. Při jednoduché učební látce se člověk nedozví nic jiného, nikam jej lekce neposouvá. A naopak: je-li učivo moc složité, není možné ho pochopit.

Vědci dosud proces učení testovali na strojích a zvířatech. Podle nové studie zveřejněné v odborném žurnálu Nature Communications je ideální, když subjekt správně odpovídá v 85 procentech případů a selže v 15 procentech – pak je jeho schopnost učit se něco nového maximální. Experti předpokládají, že by se dal tento princip vztáhnout i na člověka. 

Ideální míra úspěchu

„V oblasti vzdělávání se o takzvané zóně střední obtížnosti hodně mluví – o tom, kde leží a jak ji využít pro učení. A my jsme ji ukotvili v matematice,“ uvedl Robert Wilson, který na výzkumu pracoval. Týkal se pouze výuky, kdy se subjekt učí vybírat ze dvou možností a poučí se ze špatného výběru pro příští volbu.

Společně se svými kolegy Wilson vytvořil „pravidlo 85 procent“ poté, co provedl sérii experimentů, během nichž učil počítačové programy jednoduchým úkolům matematické povahy – například rozeznávat ručně psaná čísla a určovat, která z nich jsou prvočísly.

Počítače se učily nejrychleji v situacích, kdy se míra jejich úspěchů pohybovala právě kolem 85 procent. „Pokud máte míru neúspěchu kolem 15 procent, tak maximalizujete svou rychlost učení,“ uvedl Wilson. 

Ověřeno na zvířatech

Vědci nezůstali jen u testů na specializovaných umělých inteligencích, ale výzkum ověřili také na zvířatech. Prošli množství prací, které se věnovaly schopnosti zvířat učit se a zjistili, že toto pravidlo na nich funguje také.

U člověka podle autorů studie tato forma učení zabírá také, ale ne u všech druhů učení. Pravděpodobně se týká takzvaného percepčního učení – tedy, toho, kdy se lidé učí skrze zkušenosti a příklady.

Wilson uvádí jako příklad radiologa, který se učí rozlišovat na snímcích mezi nádory a zdravou tkání. „Postupně se naučíte zlepšovat, ale potřebujete zkušenost a také příklady,“ uvádí profesor Wilson. „Když se bude člověk učit rozlišovat jen snadné snímky, bude mít sice stoprocentně správné odpovědi, ale nic se nenaučí. Když se bude snažit rozlišovat příliš těžké fotky, bude úspěšný třeba na padesát procent – ale naučí se příliš málo nového,“ vysvětluje Wilson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
před 2 hhodinami

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
před 20 hhodinami

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
včera v 12:22

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
včera v 10:39

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
včera v 09:00

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
včera v 06:30

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
11. 2. 2026
Načítání...