Vědci naučili potkany řídit autíčka. Zjistili, že hlodavci jsou ještě chytřejší, než se dosud myslelo

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Hlodavci, jako jsou krysy nebo potkani, patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb. Také poměrně zručně manipulují s věcmi ve svém okolí.

Až doposud se ale vědělo jen málo o tom, jak jsou jejich intelektuální schopnosti pružné. Tedy schopnost naučit se něco, s čím se dosud nemohli setkat.

Bioložka Kelly Lambertová z Richmondské univerzity ve Virginii se pokusila potkany naučit ovládat pohyblivé vozidlo. Její tým vytvořil malý automobil s hliníkovou podlahou a třemi měděnými destičkami na podlaze, které fungují jako obdoba volantu: když se potkan dotkne podlahy a mědi, uzavře se tím elektrický okruh a auto jede. Levá destička je zodpovědná za zatáčení do doleva, pravá doprava a prostřední směřuje vozík vpřed.

Vědci trénovali pro řízení tohoto autíčka 11 samců a 6 samic v prostředí až čtyřmetrových arén nepravidelných tvarů. Pokud se jim podařilo s autem popojet, dostali za to potkami chutnou odměnu – ale museli si pro ni nejprve sami dojet.

Výzkumníci podporovali potkany k jízdě tím, že jim dávali potravu stále dál a také na stále hůř dostupná místa v arénách. „Naučili se navigovat auto jedinečným způsobem a využívali při tom triků, které nikdy předtím nepoužili,“ popsala Lambertová.

Řízení uklidňuje. Člověka i potkany

Během studie se ukázalo i něco nečekaného: učení se řídit potkany uklidňovalo. Potvrdila to analýza úrovně několika hormonů v jejich krvi, které jsou spojené se stresem. Tyto výsledky vědci neočekávali, předpokládali, že nezvyklý úkol u potkanů stres spíše vyvolá. Převážilo ale uspokojení z toho, že se jim podařilo naučit se něco nového – tento fenomén už biologové u potkanů a krys pozorovali v minulosti. A projevuje se také u člověka.

Autoři studie si to otestovali na dalším pokusu, při kterém vybrané potkany nechali řídit, další se jen vezli v dálkově řízeném autíčku jako pasažéři. Ukázalo se, že ti, kteří mohou sami aktivně řídit, jsou výrazně klidnější než pasivní cestující.

Většina zvířat je chytřejší, než si myslíme

Že byli potkani schopni naučit se řídit auta tak rychle, podle vědeckého týmu potvrzuje, že mají vysokou neuroplasticitu mozku, tedy vrozenou schopnost reagovat na nové a neznámé úkoly. „Myslím si, že potkani jsou chytřejší, než si většina lidí myslí. A také, že většina zvířat je svým vlastním způsobem chytřejší, než si myslíme,“ uvedla Kelly Lambertová.

Společně se svými kolegy chce v experimentech pokračovat. Do budoucna by rádi testovali změny způsobené Parkinsonovou nemocí, které postihuje právě neuroplasticitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.