Proti rakovině vaječníků by mohly pomoci laktobacily, ukazuje český výzkum

Nahrávám video

Prevencí rakoviny vaječníků u žen s určitou genetickou mutací by podle výzkumu s účastí českých lékařů z 1. gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce mohla být změna bakterií v poševním prostředí. Pomoci by podle nich mohly laktobacily, tedy bakterie mléčného kvašení, jejich užití chtějí dál zkoumat. Výsledky výzkumu otiskl časopis Lancet.

Riziko nádoru má v České republice asi 1,7 procenta žen, ročně jich onemocní kolem šesti stovek. Vědci se zaměřili na pacientky s poruchami genu BRCA1 a BRCA2, u nichž je riziko až 60 procent nebo vyšší. Dosud jedinou účinnou možností prevence bylo odstranění vaječníků a vejcovodů. Genetická vyšetření, která mutaci odhalí, ale zatím nejsou kvůli vyšší ceně běžně využívaná.

Výzkum prokázal, že ženy se specifickým zastoupením bakterií v pochvě rakovinou vaječníků onemocní častěji. „Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají,“ vysvětlil přednosta kliniky Michal Zikán.

„Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit, mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ dodává.

Zlepšená prevence pomůže všem

Laktobacily jsou bakterie běžně obsažené v trávicím ústrojí. Bývají součástí například doplňků stavy, které se doporučují při užívání antibiotik. Do pražského výzkumu bylo zapojeno 360 žen s rakovinou vaječníků a 220 s dědičnou genetickou mutací z několika evropských zemí, polovina z nich z Česka.

„Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku, ošetřující lékaři je zkrátka neindikují,“ podotkl Zikán. Pro zdravé pacientky s dědičnou dispozicí k tomuto typu nádoru by podle něj měla vzniknout specializovaná centra.

Nejdůležitější v prevenci rakoviny vaječníků jsou podle lékařů pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měly být pravidelně kontrolovány a eventuálně ověřeny biopsií k vyloučení nádoru.

Léčba tohoto typu rakoviny kombinuje operaci, chemoterapii, biologickou a hormonální léčbu. Pouze pětatřicet procent žen má šanci, že bude žít i pět let od diagnózy. Pokud ale nemoc lékař odhalí včas, roste šance na vyléčení až na devadesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.