Proti rakovině vaječníků by mohly pomoci laktobacily, ukazuje český výzkum

Nahrávám video

Prevencí rakoviny vaječníků u žen s určitou genetickou mutací by podle výzkumu s účastí českých lékařů z 1. gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce mohla být změna bakterií v poševním prostředí. Pomoci by podle nich mohly laktobacily, tedy bakterie mléčného kvašení, jejich užití chtějí dál zkoumat. Výsledky výzkumu otiskl časopis Lancet.

Riziko nádoru má v České republice asi 1,7 procenta žen, ročně jich onemocní kolem šesti stovek. Vědci se zaměřili na pacientky s poruchami genu BRCA1 a BRCA2, u nichž je riziko až 60 procent nebo vyšší. Dosud jedinou účinnou možností prevence bylo odstranění vaječníků a vejcovodů. Genetická vyšetření, která mutaci odhalí, ale zatím nejsou kvůli vyšší ceně běžně využívaná.

Výzkum prokázal, že ženy se specifickým zastoupením bakterií v pochvě rakovinou vaječníků onemocní častěji. „Pacientky s tímto typem nádoru a některé ženy s velmi vysokým rizikem jeho vzniku mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají,“ vysvětlil přednosta kliniky Michal Zikán.

„Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit, mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost této teze ověříme v horizontu několika málo let,“ dodává.

Zlepšená prevence pomůže všem

Laktobacily jsou bakterie běžně obsažené v trávicím ústrojí. Bývají součástí například doplňků stavy, které se doporučují při užívání antibiotik. Do pražského výzkumu bylo zapojeno 360 žen s rakovinou vaječníků a 220 s dědičnou genetickou mutací z několika evropských zemí, polovina z nich z Česka.

„Testována by měla být každá nemocná s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze třetina žen s nádorem vaječníku, ošetřující lékaři je zkrátka neindikují,“ podotkl Zikán. Pro zdravé pacientky s dědičnou dispozicí k tomuto typu nádoru by podle něj měla vzniknout specializovaná centra.

Nejdůležitější v prevenci rakoviny vaječníků jsou podle lékařů pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měly být pravidelně kontrolovány a eventuálně ověřeny biopsií k vyloučení nádoru.

Léčba tohoto typu rakoviny kombinuje operaci, chemoterapii, biologickou a hormonální léčbu. Pouze pětatřicet procent žen má šanci, že bude žít i pět let od diagnózy. Pokud ale nemoc lékař odhalí včas, roste šance na vyléčení až na devadesát procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 7 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 9 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 12 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 17 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.