Do Temže se vrátili tuleni. Dokazují, že kdysi mrtvá řeka ožívá

3 minuty
Sčítání tuleňů
Zdroj: ČT24

Biologové londýnské zoo sčítají tuleně v ústí Temže. Největší anglická řeka byla v padesátých letech dvacátého století prohlášena za mrtvou stoku. Od té doby ale dosáhli ochránci přírody mnoha změn a ústí je životně důležitou líhní mořské fauny. Výsledky sčítání zoologové zveřejní v září. Čísla z předchozích let jsou velmi povzbudivá.

Každým rokem v srpnu tuleni línají. Než získají novou srst, tráví čas na březích poklidné Temže vlévající se do často bouřlivého Severního moře. Pro zoology se jedná o ideální příležitost je spočítat. Stavy těchto šelem ukazují kondici celého ekosystému od nejnižších článků potravinového řetězce.

„Ústí Temže je chráněné prostředí, kde se vyskytuje hojnost planktonu,“ vysvětluje mořská bioložka Anna Cucknellová z Londýnské zoologické společnosti. „A ten láká velké množství ryb, žije jich tu na sto dvacet druhů. Mnoho z nich se v ústí rozmnožuje a to sem přitahuje vrcholové predátory,“ říká výzkumnice, která se na sčítání tuleňů podílí.

Tuleni z Temže

Na rozhraní Temže a moře žijí dva druhy tuleňů – kuželozubý a obecný. Zatímco mláďata obecného plavou už pár hodin po narození, kuželozubí se rodí pokryti měkkou bílou srstí, která to nedovolí. Matka musí mládě kojit na břehu šest týdnů, než se jeho srst vymění.

Zoologové data o tamní fauně sbírají už dvacet let. Počty z posledního sčítání jsou optimistické: jedenáct stovek kuželozubých tuleňů a 2400 obecných představuje nárůst o 14, respektive 19 procent. „Pokud vrcholoví predátoři prospívají, znamená to, že mají dost potravy,“ vysvětluje bioložka Cucknellová.

V polovině dvacátého století byla Temže prohlášena za biologicky mrtvou; obsah kyslíku v některých částech řeky byl totiž v podstatě nulový. Voda v tomto stavu už nedokázala udržet život. Teprve řada vyhlášek a spousta času i investovaných peněz dokázaly změnit mrtvou řeku v biotop, v němž se udrží i komplexní organismy s velkými požadavky na zdroje.

Někteří živočichové však změny prostředí nezvládli. Například úhoři, kdysi hojní ve všech anglických tocích, jsou kriticky ohrožení. Dalším druhům člověk cíleně pomáhá, aby se přizpůsobit dokázali. Zoologové třeba sypou do Temže prázdné skořápky ústřic v naději, že se na nich usadí jejich nové kolonie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 16 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 18 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 22 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
včera v 08:00

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...