Z oxidu uhličitého uděláme něco užitečného, slibují čeští vědci

Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) vznikající při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21 o tom informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství.

„Naším projektem je odstraňování kyselých složek a jiných polutantů, zejména skleníkových plynů, při spalování. V rámci Strategie AV21 byla vybudována experimentální aparatura, kterou jsme využili v našem laboratorním spalovacím zařízení. Z prvotních výsledků jsme s překvapením zjistili, že lze oddělit většinu polutantů ze spalin pomocí membránové separace,“ uvedl Šyc.

Při tomto procesu se hmoty oddělí přepážkou, na jejíž druhé straně vytvoří směs s jiným složením, než u původní. „Proces nepřetaví kyselou složku do něčeho jiného, ale vzniknou plyny. Důležité pro nás je najít pro oddělenou složku další využití,“ dodal Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Kam se zbytky?

Při jakýchkoliv energetických procesech vznikají podle Šyce také pevné zbytky, například popel. „Každé pevné palivo má nespalitelnou složku. Takových zbytků vznikají miliardy částic ročně a často mají nebezpečné vlastnosti, ty je dnes snaha odstraňovat. Na české úrovni jsme jediní, kteří se věnují využití pevných zbytků,“ uvedl Šyc.

Vědci podle něj také vyjednávají s ministerstvem životního prostředí kvůli nastavení regulí v životním prostředí. „Všechny spalovny jsou schopny podepsat memorandum, že přestoupí na tento systém. Dlouhodobá aktivita tedy vyústila i ve využití v průmyslové praxi,“ doplnil Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Strategie do 21. století

Strategie AV21 se obecně zabývá tématy prospěšnými pro společnost, jako je energetická budoucnost Česka, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik, jejichž řešení vyžaduje mezioborový výzkum.

Zahájena byla před pěti lety a kromě ústavů AV ČR jsou programy otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Na uvedených projektech vědci z AV ČR spolupracují s Ústavem molekulární chemie a Ústavem fyziky plazmatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 1 hhodinou

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 4 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 6 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...