Z oxidu uhličitého uděláme něco užitečného, slibují čeští vědci

Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) vznikající při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21 o tom informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství.

„Naším projektem je odstraňování kyselých složek a jiných polutantů, zejména skleníkových plynů, při spalování. V rámci Strategie AV21 byla vybudována experimentální aparatura, kterou jsme využili v našem laboratorním spalovacím zařízení. Z prvotních výsledků jsme s překvapením zjistili, že lze oddělit většinu polutantů ze spalin pomocí membránové separace,“ uvedl Šyc.

Při tomto procesu se hmoty oddělí přepážkou, na jejíž druhé straně vytvoří směs s jiným složením, než u původní. „Proces nepřetaví kyselou složku do něčeho jiného, ale vzniknou plyny. Důležité pro nás je najít pro oddělenou složku další využití,“ dodal Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Kam se zbytky?

Při jakýchkoliv energetických procesech vznikají podle Šyce také pevné zbytky, například popel. „Každé pevné palivo má nespalitelnou složku. Takových zbytků vznikají miliardy částic ročně a často mají nebezpečné vlastnosti, ty je dnes snaha odstraňovat. Na české úrovni jsme jediní, kteří se věnují využití pevných zbytků,“ uvedl Šyc.

Vědci podle něj také vyjednávají s ministerstvem životního prostředí kvůli nastavení regulí v životním prostředí. „Všechny spalovny jsou schopny podepsat memorandum, že přestoupí na tento systém. Dlouhodobá aktivita tedy vyústila i ve využití v průmyslové praxi,“ doplnil Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Strategie do 21. století

Strategie AV21 se obecně zabývá tématy prospěšnými pro společnost, jako je energetická budoucnost Česka, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik, jejichž řešení vyžaduje mezioborový výzkum.

Zahájena byla před pěti lety a kromě ústavů AV ČR jsou programy otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Na uvedených projektech vědci z AV ČR spolupracují s Ústavem molekulární chemie a Ústavem fyziky plazmatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...