Z oxidu uhličitého uděláme něco užitečného, slibují čeští vědci

Vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR zkoumají možnosti, jak oddělit oxid uhličitý (CO2) vznikající při spalování a znovu ho využít. Pracují také na využití pevných zbytků ze spalování, které mohou být nebezpečné. Na konferenci k výsledkům Strategie AV21 o tom informoval Michal Šyc z oddělení environmentálního inženýrství.

„Naším projektem je odstraňování kyselých složek a jiných polutantů, zejména skleníkových plynů, při spalování. V rámci Strategie AV21 byla vybudována experimentální aparatura, kterou jsme využili v našem laboratorním spalovacím zařízení. Z prvotních výsledků jsme s překvapením zjistili, že lze oddělit většinu polutantů ze spalin pomocí membránové separace,“ uvedl Šyc.

Při tomto procesu se hmoty oddělí přepážkou, na jejíž druhé straně vytvoří směs s jiným složením, než u původní. „Proces nepřetaví kyselou složku do něčeho jiného, ale vzniknou plyny. Důležité pro nás je najít pro oddělenou složku další využití,“ dodal Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Kam se zbytky?

Při jakýchkoliv energetických procesech vznikají podle Šyce také pevné zbytky, například popel. „Každé pevné palivo má nespalitelnou složku. Takových zbytků vznikají miliardy částic ročně a často mají nebezpečné vlastnosti, ty je dnes snaha odstraňovat. Na české úrovni jsme jediní, kteří se věnují využití pevných zbytků,“ uvedl Šyc.

Vědci podle něj také vyjednávají s ministerstvem životního prostředí kvůli nastavení regulí v životním prostředí. „Všechny spalovny jsou schopny podepsat memorandum, že přestoupí na tento systém. Dlouhodobá aktivita tedy vyústila i ve využití v průmyslové praxi,“ doplnil Šyc.

Emise
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí

Strategie do 21. století

Strategie AV21 se obecně zabývá tématy prospěšnými pro společnost, jako je energetická budoucnost Česka, zdraví občanů, umělá inteligence nebo kvalita veřejných politik, jejichž řešení vyžaduje mezioborový výzkum.

Zahájena byla před pěti lety a kromě ústavů AV ČR jsou programy otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Na uvedených projektech vědci z AV ČR spolupracují s Ústavem molekulární chemie a Ústavem fyziky plazmatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.