Brněnští lékaři dali poprvé ušní implantát do kosti lebky, vrátili tak sluch dvanáctiletému chlapci

Lékaři Dětské nemocnice v Brně dali jako první v ČR ušní implantát dítěti do kosti lebky. Novinářům to řekl přednosta kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík. Nový typ implantátu z Rakouska dostal dvanáctiletý Martin z Brna. Kvůli špatně vyvinutým sluchovodům odmalička slyšel velmi špatně, odhadem jen na 20 procent. Teď má ale implantát vložený v kosti za uchem, který podle Uríka nahrazuje sluch asi z 80 procent. Navíc nemá chlapec kvůli implantátu žádná větší omezení.

Operace stála zhruba 400 tisíc korun a uhradila ji pojišťovna. Uskutečnila se loni koncem roku, lékaři o ní ale informovali až s odstupem času, kdy je chlapec po rekonvalescenci a normálně žije bez větších omezení.

„Implantát se voperuje za ucho pod kůži do kosti lebky. Potom se to nechá několik týdnů zahojit a z venku na hlavu se přiloží procesor, který snímá zvukové vlny,“ popsal Urík. U procesoru je potřeba měnit asi jednou za týden baterky.

„Implantát navrhla a dodává rakouská firma MedEl. Mezi jeho benefity patří zejména to, že je pod neporušenou kůží neviditelný a ve srovnání s jinými systémy přímého kostního vedení minimalizuje nebezpečí z podráždění kůže. Na rozdíl od předchozích typů se navíc nevyskytují komplikace hojení v místě rány. Pacienty je proto velmi pozitivně hodnocen z estetického hlediska, a to je v dnešní době nezanedbatelné, i když nejdůležitější je pro ně především zisk sluchu,“ uvádí nemocnice.

Pacient si může upravit hlasitost pomocí chytrého telefonu

Zatímco implantát má člověk v kosti doživotně, procesor drží magnet a dá se podle potřeby sundat, přičemž pacient opět hůř slyší. Dvanáctiletý Martin například procesor odkládá na spaní nebo při umývání hlavy. Podle Uríka by ale časem měl vzniknout procesor voděodolný nebo takový, který by se dal bezkontaktně nabít. Už nyní se dá ovládat chytrým telefonem, díky kterému může pacient například upravit hlasitost a podobně.

Martin nemá po operaci žádná větší omezení. Ve škole se například účastní sportovních činností, jako je vybíjená. Než podstoupil operaci, pomáhala mu lépe slyšet speciální čelenka, která tlačila vibrovací přístroj k hlavě. „Bolela mě ale hlava a byl jsem unavený. Teď už mě hlava nebolí,“ pochvaluje si.

Po Martinovi operovala nemocnice další tři děti a další operace chystá letos. Podle Uríka lze zákrok provést od pěti let věku. Je však potřeba zjistit, zda má dítě za uchem místo pro implantát měřící 9 x 15 milimetrů.

Využít se dá u dětí s vadami sluchu nebo neslyšících. „Nejčastěji jsou to vrozené vady, kdy děti nemají vyvinuté ušní boltce nebo zvukovody,“ poznamenal Urík. Dodal, že je na jednání s pojišťovnami, aby se metoda dala používat i u jiných zdravotních potíží se sluchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...