Brněnští lékaři dali poprvé ušní implantát do kosti lebky, vrátili tak sluch dvanáctiletému chlapci

Lékaři Dětské nemocnice v Brně dali jako první v ČR ušní implantát dítěti do kosti lebky. Novinářům to řekl přednosta kliniky dětské otorinolaryngologie Milan Urík. Nový typ implantátu z Rakouska dostal dvanáctiletý Martin z Brna. Kvůli špatně vyvinutým sluchovodům odmalička slyšel velmi špatně, odhadem jen na 20 procent. Teď má ale implantát vložený v kosti za uchem, který podle Uríka nahrazuje sluch asi z 80 procent. Navíc nemá chlapec kvůli implantátu žádná větší omezení.

Operace stála zhruba 400 tisíc korun a uhradila ji pojišťovna. Uskutečnila se loni koncem roku, lékaři o ní ale informovali až s odstupem času, kdy je chlapec po rekonvalescenci a normálně žije bez větších omezení.

„Implantát se voperuje za ucho pod kůži do kosti lebky. Potom se to nechá několik týdnů zahojit a z venku na hlavu se přiloží procesor, který snímá zvukové vlny,“ popsal Urík. U procesoru je potřeba měnit asi jednou za týden baterky.

„Implantát navrhla a dodává rakouská firma MedEl. Mezi jeho benefity patří zejména to, že je pod neporušenou kůží neviditelný a ve srovnání s jinými systémy přímého kostního vedení minimalizuje nebezpečí z podráždění kůže. Na rozdíl od předchozích typů se navíc nevyskytují komplikace hojení v místě rány. Pacienty je proto velmi pozitivně hodnocen z estetického hlediska, a to je v dnešní době nezanedbatelné, i když nejdůležitější je pro ně především zisk sluchu,“ uvádí nemocnice.

Pacient si může upravit hlasitost pomocí chytrého telefonu

Zatímco implantát má člověk v kosti doživotně, procesor drží magnet a dá se podle potřeby sundat, přičemž pacient opět hůř slyší. Dvanáctiletý Martin například procesor odkládá na spaní nebo při umývání hlavy. Podle Uríka by ale časem měl vzniknout procesor voděodolný nebo takový, který by se dal bezkontaktně nabít. Už nyní se dá ovládat chytrým telefonem, díky kterému může pacient například upravit hlasitost a podobně.

Martin nemá po operaci žádná větší omezení. Ve škole se například účastní sportovních činností, jako je vybíjená. Než podstoupil operaci, pomáhala mu lépe slyšet speciální čelenka, která tlačila vibrovací přístroj k hlavě. „Bolela mě ale hlava a byl jsem unavený. Teď už mě hlava nebolí,“ pochvaluje si.

Po Martinovi operovala nemocnice další tři děti a další operace chystá letos. Podle Uríka lze zákrok provést od pěti let věku. Je však potřeba zjistit, zda má dítě za uchem místo pro implantát měřící 9 x 15 milimetrů.

Využít se dá u dětí s vadami sluchu nebo neslyšících. „Nejčastěji jsou to vrozené vady, kdy děti nemají vyvinuté ušní boltce nebo zvukovody,“ poznamenal Urík. Dodal, že je na jednání s pojišťovnami, aby se metoda dala používat i u jiných zdravotních potíží se sluchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 19 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...