Neandrtálci uměli lovit i bojovat na dálku. Vědci prostudovali jejich oštěpy

3 minuty
Neandrtálci uměli zručně vrhat oštěpy
Zdroj: ČT24

Pro antropology byli neandrtálci ještě donedávna těžkopádní a nepříliš inteligentní pralidé, kteří museli ustoupit modernějšímu druhu homo sapiens sapiens. Poslední archeologické objevy ovšem takový pohled zpochybňují. Naznačují třeba to, že neandrtálci velmi zručně používali oštěpy, a mohli díky tomu lovit i bojovat na dálku.

Tvarem i těžištěm v přední části připomínaly oštěpy neandrtálců zřejmě dost dnešní sportovní oštěp. Přitom vznikly před třemi sty tisíci lety.

Vědci poprvé testovali, jak si tyto zbraně vedly v rukou dnešních profesionálních atletů, a Annemieke Milksová z University College v Londýně vysvětluje, jak výzkum dopadl: „Ukázalo se, že dokážou zasáhnout cíl až dvacet metrů daleko. To je dvojnásobek vzdálenosti, kterou jsme dříve odhadovali.“

Síla, kterou se zbraň zabodne do terče, by skolila i koně, jeden z hlavních zdrojů potravy neandrtálců ve střední Evropě. Podle dřívějších teorií přitom tento vývojový příbuzný dnešního člověka bojoval jen zblízka, a riskoval tak mnohem víc než přímí předci člověka, kteří v Africe vynalezli oštěpy a později zřejmě i luky a šípy.

Představa neandrtálců jako hrubých a primitivních pralidí tak bere v poslední době za své.„Byli flexibilní, uměli přizpůsobit své chování okolnostem a měli schopnost symbolického myšlení. Budujeme obraz neandrtálců jako rafinovaných lidí,“ říká Annemieke Milksová.

Přepisování dějin neandrtálců

Vedle zbraní a nástrojů to dokládají i další objevy. Loni vědci oznámili nález nejstarších jeskynních maleb v Evropě. Podle vápence, který výtvory pokryl, vypočítali jejich stáří nejméně na 65 tisíc let. Vznikly tedy v době, kdy člověk neandrtálský neměl na kontinentu konkurenci.

„Našly se například i šperky z mušlí nebo sbírka barev, patrně ke zkrášlení těla. Mnoho vědců to ale přehlíželo a dál se drželo myšlenky z devatenáctého století, že neandrtálci byli nekulturní,“ vysvětluje antropolog Alistair Pike.

Během zhruba 400 tisíc let neandrtálci ovládli většinu Evropy a došli až do střední Asie. Pak ale na jejích území přišel dnešní člověk – a po tisících let soužití nakonec zůstal jen on. V konkrétních příčinách se vědci rozcházejí: ve hře jsou změny klimatu, nové nemoci nebo výbuch supervulkánu, ale i vzájemné páření a vítězství silnějších genů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nedostatkem vody budou do konce století trpět stovky milionů lidí, tvrdí vědci

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.
včera v 10:01

Se změnou klimatu „zápasily“ už germánské kmeny. Studie popsala, jak úspěšně

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.
18. 7. 2025

Astronomové poprvé pozorovali vznik nové sluneční soustavy

Vědci poprvé přesně určili okamžik, kdy se kolem hvězdy začaly formovat planety. Sledovali totiž vznik první hmoty, z níž se tato tělesa utvářejí – horké minerály, které v době pozorování právě začínaly tuhnout. Tento objev nejenže představuje první případ, kdy astronomové viděli planetární systém v tak raném stádiu vzniku, ale současně otevírá pomyslné okno do minulosti naší Sluneční soustavy.
18. 7. 2025

Archeologové objevili v Albánii jezerní město staré osm tisíc let

Už v pravěku budovali lidé v Evropě rozsáhlá sídliště. Jedno z nejstarších teď zkoumají archeologové v Albánii. Vzniklo asi před osmi tisíci lety na jednom z tamních jezer.
18. 7. 2025

Je ekologičtější vlak, nebo letadlo? Odpověď není jednoznačná, odhalila studie

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných.
18. 7. 2025

Táta, máma – a druhá máma. Děti se třemi biologickými rodiči se rodí bez genetické nemoci

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.
17. 7. 2025Aktualizováno17. 7. 2025

Kočky spí častěji na levém boku. Vědci věří v evoluční důvody

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.
17. 7. 2025

Sluneční exploze vytvořila na tváři hvězdy obří jizvu

Před dvěma dny, 15. července, se na levé části Slunce vytvořil masivní filament. Tento oblak hustšího a chladnějšího plazmatu byl tak silný, že na povrchu hvězdy vytvořil jasně viditelný kaňon, který připomínal jizvu na tváři.
17. 7. 2025
Načítání...