Mravenec-Drákula umí nejrychlejší pohyb v přírodě. Kusadly cvaká rychlostí 320 kilometrů za hodinu

Titul nejrychleji se pohybujícího živočicha na světě připadl nově tropickému druhu mravence, který se vyskytuje v Africe a Asii. Drobný hmyz může podle vědců pohybovat svými kusadly rychlostí více než 320 kilometrů za hodinu.

To je u zvířete vůbec nejrychlejší pohyb, jaký byl dosud zaznamenán, uvedli biologové. Mravenec druhu Mystrium camillae, přezdívaný díky velikosti jeho čelistí mravenec-Drákula, tak předčil i rychlost běhu geparda nebo mávání křídel sokola stěhovavého.

Mravenci využívají prudký pohyb kusadly k útoku, při němž svou kořist omráčí a zabijí. Kusadla podle odborníků pohánějí tím, že k sobě přitisknou jejich hroty a vnitřním tlakem je „nabíjí“, což nakonec vede k tomu, že jeden hrot sklouzne po ploše druhého. Pohyb lze přirovnat k lidskému lusknutí prstů – ale řádově rychlejšímu.

Vědci dokázali zjistit přesnou rychlost, jakou mravenec svými kusadly pohybuje, až s příchodem technologie pro vysokorychlostní záznam, která se objevila v posledních deseti letech. Do té doby nebyly žádné přístroje schopné tento pohyb zaznamenat. Aby biologové lépe pochopili, jak mravenec tento bleskový pohyb provede, použili i rentgenový záznam.

Mravenci druhu Mystrium camillae se vyskytují v tropických oblastech Afriky a Asie. Žijí ve velkých koloniích pod zemí nebo uvnitř kmene stromů. Zajímaví jsou zejména způsobem obživy, dospělý jedinec totiž není schopen trávit pevnou potravu. Živí se tak, že nosí kořist svým larvám a sami pak vykoušou v larvě díru a pijí její krev. Odborníci popisují tento postup jako takzvaný „sociální žaludek“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 5 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 7 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 13 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...