Mravenec-Drákula umí nejrychlejší pohyb v přírodě. Kusadly cvaká rychlostí 320 kilometrů za hodinu

Titul nejrychleji se pohybujícího živočicha na světě připadl nově tropickému druhu mravence, který se vyskytuje v Africe a Asii. Drobný hmyz může podle vědců pohybovat svými kusadly rychlostí více než 320 kilometrů za hodinu.

To je u zvířete vůbec nejrychlejší pohyb, jaký byl dosud zaznamenán, uvedli biologové. Mravenec druhu Mystrium camillae, přezdívaný díky velikosti jeho čelistí mravenec-Drákula, tak předčil i rychlost běhu geparda nebo mávání křídel sokola stěhovavého.

Mravenci využívají prudký pohyb kusadly k útoku, při němž svou kořist omráčí a zabijí. Kusadla podle odborníků pohánějí tím, že k sobě přitisknou jejich hroty a vnitřním tlakem je „nabíjí“, což nakonec vede k tomu, že jeden hrot sklouzne po ploše druhého. Pohyb lze přirovnat k lidskému lusknutí prstů – ale řádově rychlejšímu.

Vědci dokázali zjistit přesnou rychlost, jakou mravenec svými kusadly pohybuje, až s příchodem technologie pro vysokorychlostní záznam, která se objevila v posledních deseti letech. Do té doby nebyly žádné přístroje schopné tento pohyb zaznamenat. Aby biologové lépe pochopili, jak mravenec tento bleskový pohyb provede, použili i rentgenový záznam.

Mravenci druhu Mystrium camillae se vyskytují v tropických oblastech Afriky a Asie. Žijí ve velkých koloniích pod zemí nebo uvnitř kmene stromů. Zajímaví jsou zejména způsobem obživy, dospělý jedinec totiž není schopen trávit pevnou potravu. Živí se tak, že nosí kořist svým larvám a sami pak vykoušou v larvě díru a pijí její krev. Odborníci popisují tento postup jako takzvaný „sociální žaludek“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 18 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...