Nejstarší tištěná mapa Čech má 500 let. Je otočená jihem na sever

Letos na podzim je tomu přesně 500 let, co vznikla nejstarší tištěná mapa zobrazující Čechy. Pro vědce je už půl tisíciletí záhadou, proto se o ní někdy mluví jako „šifře Mistra Klaudiána“. Její vznik je totiž stále ještě zahalený tajemstvím, nejsou zatím zcela jasné ani okolnosti jejího vzniku ani informace o jejích autorech.

Dnešní člověk by se ve slavné Klaudiánově mapě vyznal jen těžko – má totiž jih umístěný na horní straně. Na přelomu 14. a 15. století se ale jednalo o nesmírně populární typ mapy – kolem roku 1500 totiž začaly vznikat mapy pro poutníky, kteří se vydávali na cestu do Říma. Klaudiánova mapa z této tradice vychází, vznikla ale nikoliv v Čechách, ale v německém Norimberku.

Nechal ji vyrobit lékař a majitel tamní lékárny Mikoláš Klaudián. Tato mapa má mimořádný význam nejen pro naši, ale také pro celoevropskou kartografii – vznikla totiž jako první ve střední Evropě. Přestože se jednalo o mapu vytištěnou, do dneška se dochoval pouze jediný exemplář, který uchovávají v Litoměřicích.

Co je na mapě?

Dnes jsme zvyklí na to, že základem mapy je zeměpisné zobrazení. V případě mapy Klaudiánovy tomu ale tak není; samotná mapa tvoří jen dolní třetinu tisku – většina je věnována erbům významných rodů.

Je plná nejrůznějších symbolů, které dnešním lidem už moc neříkají – často jsou u měst například ikony koruny nebo štítu. Proč? Autor totiž rozlišoval mezi městy královskými a poddanskými. Podobně jsou tu i další symboly, které rozlišují města kališnická a katolická.

Klaudiánova mapa
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci nedávno porovnávali, jak je tato mapa přesná. Našli na ní 118 míst, která byli schopní identifikovat. Zjistili, že Klaudiánova mapa sice nevznikala na základě žádných přesných geografických podkladů, ale nejspíš podle jiné mapy, která ukazovala Německo a okolí – i tak ale byla na svou dobu neobyčejně přesná.

Ilustrace s duchem doby

Kromě samotných geografických informací je mapa ovšem cenná také svými ilustracemi. Zobrazuje totiž scény, které odrážejí dobovou atmosféru v Čechách. Jedna z nich například zachycuje vůz tažený koňmi z obou stran – který nikam logicky nemůže dojet. Symbolizuje zřejmě náboženské rozpory v zemi, což by podporovala i postava Turka, který se tomu shora směje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 15 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 17 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 20 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...