Globální teplota by se mohla do konce století zvýšit o tři až pět stupňů, varují meteorologové

Teploty se zvyšují, hladiny oceánů stoupají, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře roste; lidstvu se zatím nedaří snaha o zpomalení klimatických změn. Uvádí to nová zpráva o stavu klimatu, kterou vydala Světová meteorologická organizace (WMO). Průměrná globální teplota by se podle ní proto mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů Celsia.

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a dvacet nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních dvaadvaceti let. V roční zprávě o stavu klimatu to ve čtvrtek uvedla WMO, která je agenturou OSN.

Současně upozornila, že odhadovaná míra oteplování výrazně překračuje vytyčené cíle. Pařížská dohoda z roku 2015 si totiž uložila ambici udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Upozorňuje na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky.

Výška mořské hladiny v letech 1993–2018
Zdroj: WMO

„Koncentrace skleníkových plynů jsou znovu na rekordních úrovních a pokud bude stávající trend pokračovat, budeme možná svědky zvýšení teploty o tři až pět stupňů Celsia do konce století,“ varuje nyní generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Pokud vytěžíme všechny známé zdroje fosilních paliv, nárůst teploty bude o hodně vyšší.“

Teplotní anomálie v roce 2018
Zdroj: WMO

Uplynulé čtyři roky byly podle WMO nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Letošek pak má být podle předběžných analýz čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem.

WMO kromě toho odhaduje, že během příštích tří měsíců s pravděpodobností 75 až 80 procent nastane meteorologický jev El Niño. Ten vždy po několika letech vyvolává sucha v tropech a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). Pokud El Niño nastane, bude rok 2019 ještě teplejší než tento, upozorňuje WMO.

Nárůst globálních průměrných teplot v letech 1850–1900
Zdroj: WMO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 7 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 9 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 10 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 14 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 16 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...