Globální teplota by se mohla do konce století zvýšit o tři až pět stupňů, varují meteorologové

Teploty se zvyšují, hladiny oceánů stoupají, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře roste; lidstvu se zatím nedaří snaha o zpomalení klimatických změn. Uvádí to nová zpráva o stavu klimatu, kterou vydala Světová meteorologická organizace (WMO). Průměrná globální teplota by se podle ní proto mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů Celsia.

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a dvacet nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních dvaadvaceti let. V roční zprávě o stavu klimatu to ve čtvrtek uvedla WMO, která je agenturou OSN.

Současně upozornila, že odhadovaná míra oteplování výrazně překračuje vytyčené cíle. Pařížská dohoda z roku 2015 si totiž uložila ambici udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Upozorňuje na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky.

Výška mořské hladiny v letech 1993–2018
Zdroj: WMO

„Koncentrace skleníkových plynů jsou znovu na rekordních úrovních a pokud bude stávající trend pokračovat, budeme možná svědky zvýšení teploty o tři až pět stupňů Celsia do konce století,“ varuje nyní generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Pokud vytěžíme všechny známé zdroje fosilních paliv, nárůst teploty bude o hodně vyšší.“

Teplotní anomálie v roce 2018
Zdroj: WMO

Uplynulé čtyři roky byly podle WMO nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Letošek pak má být podle předběžných analýz čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem.

WMO kromě toho odhaduje, že během příštích tří měsíců s pravděpodobností 75 až 80 procent nastane meteorologický jev El Niño. Ten vždy po několika letech vyvolává sucha v tropech a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). Pokud El Niño nastane, bude rok 2019 ještě teplejší než tento, upozorňuje WMO.

Nárůst globálních průměrných teplot v letech 1850–1900
Zdroj: WMO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 12 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 15 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...