Globální teplota by se mohla do konce století zvýšit o tři až pět stupňů, varují meteorologové

Teploty se zvyšují, hladiny oceánů stoupají, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře roste; lidstvu se zatím nedaří snaha o zpomalení klimatických změn. Uvádí to nová zpráva o stavu klimatu, kterou vydala Světová meteorologická organizace (WMO). Průměrná globální teplota by se podle ní proto mohla do roku 2100 zvýšit o tři až pět stupňů Celsia.

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším rokem od začátku měření v polovině 19. století a dvacet nejteplejších roků bylo zaznamenáno během posledních dvaadvaceti let. V roční zprávě o stavu klimatu to ve čtvrtek uvedla WMO, která je agenturou OSN.

Současně upozornila, že odhadovaná míra oteplování výrazně překračuje vytyčené cíle. Pařížská dohoda z roku 2015 si totiž uložila ambici udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Upozorňuje na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky.

Výška mořské hladiny v letech 1993–2018
Zdroj: WMO

„Koncentrace skleníkových plynů jsou znovu na rekordních úrovních a pokud bude stávající trend pokračovat, budeme možná svědky zvýšení teploty o tři až pět stupňů Celsia do konce století,“ varuje nyní generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Pokud vytěžíme všechny známé zdroje fosilních paliv, nárůst teploty bude o hodně vyšší.“

Teplotní anomálie v roce 2018
Zdroj: WMO

Uplynulé čtyři roky byly podle WMO nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Letošek pak má být podle předběžných analýz čtvrtým nejteplejším zaznamenaným rokem.

WMO kromě toho odhaduje, že během příštích tří měsíců s pravděpodobností 75 až 80 procent nastane meteorologický jev El Niño. Ten vždy po několika letech vyvolává sucha v tropech a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). Pokud El Niño nastane, bude rok 2019 ještě teplejší než tento, upozorňuje WMO.

Nárůst globálních průměrných teplot v letech 1850–1900
Zdroj: WMO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...