„Domníváme se, že je to jeden z nejméně očekávatelných fosilních nálezů z období triasu v Evropě,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Grzegorz Niedźwiedzki, který působí na univerzitě ve švédské Uppsale.
Podle něj nález dokládá, že v tomto období před zhruba 205 až 210 miliony let na Zemi kromě dinosaurů ještě hojně žili i therapsidi, tedy savcovití plazi, kteří se rozšířili zejména během prvohor a v první polovině druhohorní éry. Do této chvíle se vědci domnívali, že therapsidi vyhynuli už mnohem dříve.
Lisowicia bojani
Nový druh therapsida polští objevitelé pojmenovali Lisowicia bojani podle místa nálezu poblíž jihopolských Lisowic a na počest německého přírodovědce Ludwiga Heinricha Bojanuse.
„Objev Lisowicia mění naše poznatky o nejstarší historii (živočišné skupiny) dicynodontů, příbuzných savců z období triasu. Vzbuzuje ale další otázky, které se týkají toho, proč tito živočichové a dinosauři dorůstali do tak obrovských velikostí,“ uvedl druhý z autorů článku, Tomasz Sulej z polské Akademie věd. Podle něj se takto důležitý objev nového druhu vědci poštěstí jednou za život.
„Lebka a čelisti druhu Lisowicia byly vysoce přizpůsobené: byly bez zubů a tlama měla podobu rohovitého zobáku podobně jako u želv či některých dinosaurů,“ popsal Niedźwiedzki.
