Mezinárodní vědecký tým expertů z Oxfordu a Institutu Maxe Plancka popsal, že vrány jsou schopné vyrábět nástroje ze dvou, nebo dokonce více kusů samostatně nefunkčních částic. Biologové zatím něco takového pozorovali jen u lidí a některých druhů primátů.
Vrány umí vyrábět nástroje kombinací až čtyř předmětů. V experimentu překvapily biology
Přírodovědci dali před osm vran krabici s jídlem, kterou ptáci nikdy předtím neviděli. Aby se dostaly k potravě, musely vrány použít větvičky, jimiž si postrčily nádobu, kde jídlo bylo. To zvládlo všech osm vran bez sebemenších problémů. V dalším kroku vědci umístili nádobu s jídlem dál do krabice, takže se k ní už vrány pomocí krátkých větviček nemohly dostat. Větvičky se ale daly kombinovat s dalšími předměty v okolí, například kusy injekčních stříkaček, šroubky a dalšími. Čtyři vrány bez váhání dokázaly předměty zkombinovat a použít delší nástroj k úspěšnému zisku potravy.
V poslední fázi experimentu vědci pokus ještě ztížili tím, že bylo třeba zkombinovat dokonce tři předměty. To už dokázala jen jedna jediná vrána, samice jménem Mango, která dokonce uspěla i s kombinací čtyř předmětů.
Výjimečné schopnosti ukázaly vrány novokaledonské, které žijí jen v Nové Kaledonii v Tichém oceánu, druhy známé z Česka jich schopné nejsou.
Podle autorů, kteří ptáky zkoumali a jejich schopnost popsali v odborném časopise Nature Scientific Reports, právě kombinace více nástrojů odstartovala další překotné změny v evoluci člověka.
Vrány novokaledonské vědce svou inteligencí a schopnostmi překvapují už delší dobu. Jsou například schopné vyrobit si hák, což neumí dokonce ani šimpanzi, tedy nejbližší příbuzní člověka. Tyto vrány kromě toho dokážou řešit velké množství složitých kognitivních testů.
Nové zjištění je však přesto přelomové. Vyrábět nové nástroje ze samostatně nefungujících dílů je totiž mentálně extrémně náročný úkol. Je to tak těžké především proto, že tato práce vyžaduje složité abstraktní úvahy o vlastnostech ještě neexistujících předmětů.
Osvojit si je trvá i lidským dětem dlouho, spolehlivě to dokážou až ve věku pěti let. Evolučně se to naši prapředkové naučili až před zhruba třemi sty tisíci lety. Zřejmě se to stalo v době, kdy vznikal jazyk. Podle vědců je mezi oběma jevy souvislost.
Geniální opeřenci
Vědci teď popsali, že vrány mají velmi flexibilní schopnosti, díky nimž umí řešit složité úkoly i předvídat vlastnosti předmětů, které vzniknou zkombinováním dvou věcí. „Ten objev je opravdu pozoruhodný,“ popsal Auguste von Bayern, který na výzkumu pracoval. „Vránám nikdo nepomáhal, ani jsme je netrénovali. Přišly na to všechno úplně samy.“
Biologové tuto schopnost u novokaledonských vran zatím nepozorovali. Tito ptáci sice vyrábějí řadu nástrojů přírodě i v zajetí, ale vždy jen z jednoho předmětu. Kombinovat více předmětů pro ně ale nebyla velká námaha. „Tyto výsledky dokazují, že vrány mají schopnosti, které jim umožňují rychle řešit neznámé problémy,“ uvedl Alex Kacelnik z Oxfordu, který se také výzkumu věnoval. „Zatím ale nevíme, jak to vrány dělají. Je možné, že používají nějaký druh virtuální simulace problému. V jejich mozcích se možná odehrávají různé scénáře, dokud nenajdou použitelné řešení,“ dodal.
Podobným způsobem pracují například „umělé inteligence“, tedy algoritmy založené na strojovém učení. Lepší porozumění zvířatům může tedy napomoci třeba i tomu, abychom vytvářeli kvalitnější a elegantnější programy, jež budou lépe vyhovovat našim požadavkům.