Houby ničí aragonitovou výzdobu Zbrašovské jeskyně. Zachraňuje ji bělení peroxidem vodíku

Aragonitové stěny nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, by měla do budoucna zachránit pravidelná sanace. Její výzdobu napadají především mikroskopické houby, za problémem stojí prašnost způsobená pohybem až 50 tisíc návštěvníků ročně.

S chemickým postřikem stěn začali odborníci již před pěti lety, díky sanaci aragonitu se spektrum hub výrazně snížilo. Vyplývá to z unikátního výzkumu vědců z Mendelovy univerzity v Brně, který dokončili po více než čtvrtstoletí.

„Ukončením tohoto výzkumu probíhajícího od roku 1991 byl vyřešen bezprecedentní problém, který byl v počátku pokládán za zcela beznadějný. Úspěšná a trvalá sanace křehké aragonitové výzdoby nemá ve světě obdoby a potvrzuje vysokou odbornou úroveň a zápal českých výzkumníků, techniků a jeskyňářů,“ informoval Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který v jeskyních dlouhodobě pracoval.

Chemie proti houbám

Z ošetřovaných ploch vědci několik let pravidelně odebírali vzorky. Podle výsledků z let 2013 až 2017 nastalo díky sanaci aragonitu na Oponě výrazné omezení druhů i množství hub. Odborníci přitom zjistili, že pravidelné lednové ošetření sanačním postřikem upraví výskyt hub na minimum a udrží jejich růst v přijatelných mezích.

„Pozitivním důsledkem pravidelné sanace peroxidem vodíku je rovněž vybělení aragonitových krystalů oproti stavu na počátku výzkumu, které je patrné zejména při pohledu na celou plochu Opony,“ doplnil Geršl.

Na výskytu mikroskopických hub se podepisuje také návštěvnost, která se již řadu let pohybuje mezi 45 až 50 tisíci lidmi za rok. Právě prašnost způsobená pohybem návštěvníků a nasedání mikroskopických hub je jednou z hlavních příčin kontaminace Opony. „Proto musíme sanační zásah opakovat každoročně, a to vždy před zahájením návštěvnické sezony v klidovém období jeskyně, to znamená v lednu,“ uvedl Geršl.

Vědci podle něj v současné době považují stav Opony i dalších sledovaných lokalit z hlediska výskytu mikroskopických hub za stabilizovaný.

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v Teplicích nad Bečvou na Přerovsku. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.

Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, raftové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny oxidem uhličitým. Jde o nejteplejší jeskyně v celé ČR, celoroční stálá teplota je 14,5 stupně. Byly objeveny v letech 1912/13 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 12 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...