Odborníci z Centra nádorové ekologie zkoumají buňky v nádorech. Hledají novou léčbu některých druhů rakoviny, kde současná příliš nefunguje. Na svou práci získali evropský grant 300 milionů korun, informovali na úterní tiskové konferenci.
Čeští lékaři dostali 300 milionů na zkoumání buněk v nádorech
Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80 000 lidí, s rakovinou jich žije půl milionu a asi třicet tisíc Čechů ročně jí podlehne. Základní léčbou je v současné době operace.
„Odstraním-li tumor, může mít pacient už jinde po těle nastěhované nádorové buňky. Ty mohou být spící řadu let. A potom vede nějaký podnět k tomu, že se buňky probudí a začnou se stěhovat dál,“ vysvětlil hlavní vědecký koordinátor centra a přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Karel Smetana.
Kromě jeho fakulty se na výzkumu podílí Přírodovědecká fakulta UK a Akademie věd ČR, spolupracují také se zahraničními pracovišti.
Vedle nádorových buněk se nádor skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny, ale rakovinu podporují, včetně imunitních buněk, které by s ní měly bojovat. Vzniká prostředí nejen pro růst tumoru, ale i migraci jeho buněk a vznik metastáz, ložisek jinde po těle. Cílem centra je tyto zákonitosti pochopit a pokusit se je ovlivňovat.
Nádory, které zabijí
Centrum zaměřuje výzkum na dlaždicový nádor hlavy a krku, rakovinu slinivky, kůže či glioblastom, tedy jeden druh nádoru mozku. „Glioblastom je pro mě nejvíc frustrující diagnóza. Už 40 let kariéry je můj hlavní pocit z ní bezmoc,“ řekl Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické a Neuroonkologické kliniky 1.LF a Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
„Vím, že pacienta nedokážeme zachránit. Každé desetiletí od druhé světové války přidalo na prognóze pacientů jen jeden měsíc života navíc. Průměrná je čtrnáct až patnáct měsíců,“ dodal s tím, že cesta k vyléčení nevede přes chirurgii, radioterapii ani chemoterapii. Musí se proto podle něj hledat nová cesta, kterou může být studium prostředí nádoru.
Projekt s potenciálem
Do projektu zapojená pracoviště spolupracují již delší dobu, centrum z nich oficiálně vzniklo letos v září. První výsledky už má v oblastech výzkumu některých látek a molekul, které se vyskytují v nádorech, například interleukinu 6, který u nemocných snižuje chuť přijímat potravu a zvyšuje riziko deprese. Jeho ovlivněním by prostředí mohlo být pro nádor nepřátelské a pacient by tělesně a duševně tolik nechátral.
Další zkoumaný protein FAP, který se vyskytuje jen v buňkách nádorů nebo při hojení ran, by podle lékařů mohl pomoci tumory lépe zobrazovat, případně i cíleně léčit.
Peníze na pět let výzkumu pocházejí z evropských strukturálních fondů spravovaných ministerstvem školství, 14 milionů přidala Univerzita Karlova. Do výzvy bylo podáno 130 žádostí, uspělo 28 z nich. „Projekt hodnotili zahraniční hodnotitelé. Všichni zdůrazňovali aplikační potenciál projektu,“ uvedl náměstek ministra školství Václav Velčovský.
