Deset lidí se dočkalo ocenění od Akademie věd České republiky. Ceny obdrželi čtyři vědci s mimořádnými výsledky, tři mladí vědečtí pracovníci do 35 let a tři vědci, kteří se zasloužili o propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Ceny za mimořádné výsledky získali Jiří Náprstek a Radomil Král z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd za práci, která má přínos pro rozvoj poznání v teoretické a numerické mechanice.
„Výzkum je motivován zejména snahou lépe chránit různé konstrukce, ať už stavební, strojní, či letecké, před nejrůznějšími vlivy, jako jsou zemětřesení, větrné turbulence či extrémní vibrace,“ uvádí zpráva.
Dalším oceněným byl Miroslav Oborník z Biologického centra Akademie věd, jenž se ve svém výzkumu zabývá evolucí mořského fytoplanktonu, zejména chromeridních řas, jež jsou nejbližšími příbuznými parazitů kmene výtrusovců. Ti způsobují vážné choroby člověka i zvířat, například malárii či toxoplazmózu.
„Díky svému unikátnímu vývojovému postavení na kořeni výtrusovců umožňují chromeridní řasy studovat evoluční proměnu plně fotosyntetického organismu u obligátního parazita. Oborník se významně podílel na sekvenaci jaderných a mitochondriálních genomů těchto řas,“ píše se ve zprávě.
Oceněné výsledky práce Jiřího V. Outraty z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd se týkají matematické analýzy takzvaných nehladkých a mnohoznačných zobrazení. Široké uplatnění najdou v průmyslu a ekonomii. Lze je totiž použít například při návrhu elektrických obvodů nebo pro výpočet optimálních tvarů mechanických součástí strojů.
Z mladých pracovníků byli oceněni Tommaso Moraschini z Ústavu informatiky za soubor článků o algebraické logice, Vojtěch Szajkó z Historického ústavu za knihu Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914 a Ondřej Vild z Botanického ústavu za články o obnově rostlinné rozmanitosti tradičně obhospodařovaných lesů.
Důležitost popularizace
Za propagaci a popularizaci získali cenu Jan Bažant z Filosofického ústavu, jenž zkoumá vliv řecko-římské antiky na českou kulturu, a Libor Juha z Fyzikálního ústavu za téměř desetileté působení v pozici vedoucího redaktora Československého časopisu pro fyziku. Dále pak František Vyskočil z Fyziologického ústavu, který je autorem více než sto dvaceti populárně vědeckých článků v časopise Vesmír, natočil naučný film Neurofyziologie a také realizuje řadu příspěvků pro televizní i rozhlasové kanály k vědeckým a zdravotním otázkám.
