V české podzemní vodě jsou pesticidy. Zamořily už většinu pramenů, 40 procent má nadlimitní koncentrace

3 minuty
Události ČT: V české podzemní vodě jsou pesticidy. Zamořily už většinu pramenů
Zdroj: ČT24

Pesticidy se vyskytují ve víc než polovině podzemních vod v České republice – ukázalo to pravidelné monitorování Hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Míra jejich koncentrace se ale liší: více je jich v zemědělských oblastech, zejména kvůli chemikáliím používaným při pěstování plodin. Ve více než 40 % vzorků dokonce hydrologové zaznamenali nadlimitní koncentrace.

Vzorky vody z pramenů odebírají vědci zpravidla dvakrát do roka. Láhve se vzorky se po odebrání co nejrychleji posílají do laboratoře. Kvalita vody se tímto způsobem sleduje nejen v pramenech, ale také ve vrtech. Celkem se tyto odběry provádějí téměř na sedmi stovkách míst po celé České republice.

„Jak jsme ten vzorek odebrali, začínají působit různé přírodní procesy a rozkládají látky, které tam jsou. My máme požadavek, že musí být zpracován do 24 hodin,“ popisuje analýzu vzorků hydrolog ČHMÚ Vít Kodeš.

Nové údaje ukazují, jaké je riziko

Nejnovější data pocházejí z roku 2017 a značně se podobají předchozím letům: Pesticidy se objevují ve více než polovině sledovaných míst. Zhruba ve čtyřiceti procentech podzemních vod jsou dokonce naměřené nadlimitní koncentrace těchto chemikálií. Pesticidy přitom mohou poškozovat živé organismy. 

Pesticidy se na polích používají třeba na cukrovou řepu, kukuřici a řepku. Do podzemní vody se pak ale dostávají takzvané metabolity – tímto slovem se označují druhotné sloučeniny, které vznikají až v půdě. 

Výsledkem výzkumu českých vědců jsou mapy, které ukazují, kde jsou největší problémy. Podle Kodeše jsou těmito oblastmi zejména místa s intenzivní zemědělskou činností – například Polabí, Pomoraví nebo Podyjí – tam se nachází desítky pesticidů v jednom vzorku.

Mohou být nebezpečné pro člověka?

„Nás hygieniky podzemní voda zajímá ve chvíli,kdy se vyčerpá do vodovodu a rozvádí se jako voda pitná. Tam máme nějaké znalosti a je nepříjemné, že se ty látky v pitné vodě vyskytují. Ale zatím nemáme žádný doklad o tom, že by škodily,“ vysvětluje František Kožíšek z Oddělení hygieny vody na Státním zdravotním ústavu.

Problém je, že tato pozorování ukazují jen akutní rizikovost spotřeby vody – úplně jiným problémem je chronická rizikovost, tedy to, jak působí na lidské tělo při dlouhodobé spotřebě.

Jádro problému popisuje Marek Liška, vedoucí útvaru laboratoří Povodí Vltavy: „Většinou jsou to koncentrace, které jsou relativně nízké z pohledu nějakých akutních toxicit. To znamená, že jejich efekt nemůžeme pozorovat hned, ale hlavně dnes není prozkoumaný ten takzvaný koktejlový efekt – když se tam dostávají pesticidní látky, můžou se tam dostávat i léčiva.“ 

Proto také vědci napříč obory zdůrazňují takzvaný princip předběžné opatrnosti – získaná data mají poukázat na problém, jehož dopady se teprve můžou projevit v budoucnosti.

Co jsou pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení chorob a hubení plevelů a živočišných škůdců. Tím ochraňují rostliny a pomáhají modernímu zemědělství. Bohužel současně řada studií prokázala, že mnoho druhů pesticidů má negativní dopad na přírodu – pokud se používají nesprávně nebo nepřiměřeně, má to dopad na populace včel i dalšího hmyzu, negativní dopad byl prokázán také u ptáků. Množství studií navíc varuje také před negativním dopadem pesticidů na lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...