Na planetách v soustavě TRAPPIST-1 může být víc kapalné vody než na Zemi

Sedm planet v soustavě kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 je kamenných a na některých z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi. K takovému závěru dospěl tým vědců na základě dlouhodobého sledování tohoto systému. Webu Space.com to sdělil člen tohoto týmu Simon Grimm z Bernské univerzity, který je expert na exoplanety, tedy planety mimo naši sluneční soustavu.

Systém nazvaný podle teleskopu The Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope (TRAPPIST) v Chile vědci objevili v roce 2016, když kolem tamní hvězdy identifikovali tři planety v potenciálně obyvatelné zóně. O rok později se zjistilo, že kolem TRAPPIST-1, nacházející se přibližně 40 světelných let od Slunce, obíhá planet sedm.

Trappist
Zdroj: NASA

Tato soustava se nachází v souhvězdí Vodnáře a jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce. Nejméně šest z objevených planet je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí.

Nový výzkum vedený skupinou odborníků, k nimž patří Grimm, nyní určil mnohem přesněji hmotnost těchto těles. Zjistil přitom, že až pět procent hmotnosti některých z planet by mohla tvořit voda v kapalném stavu, což je až 250krát více, než je tomu u oceánů na Zemi.

Sestra Země?

„Všechny planety TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné jádro a jsou obklopené atmosférou,“ tvrdí Grimm. Vědecký tým podle něj kromě toho, že upřesnil možné složení těchto exoplanet, také zjistil, že jedna z nich by mohla mít charakteristiky naší „modré planety“. „TRAPPIST-1e je exoplaneta, která se nejvíce podobá Zemi, pokud jde o hmotnost, poloměr a energii, kterou dostává od své hvězdy,“ uvedl vědec.

Nemalým problémem červených trpaslíků nicméně je, že mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To představuje jednu z možných překážek pro případnou přítomnost života na planetách, které kolem nich obíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 16 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...