Na planetách v soustavě TRAPPIST-1 může být víc kapalné vody než na Zemi

Sedm planet v soustavě kolem hvězdy s označením TRAPPIST-1 je kamenných a na některých z nich je možná více vody v kapalném stavu než na Zemi. K takovému závěru dospěl tým vědců na základě dlouhodobého sledování tohoto systému. Webu Space.com to sdělil člen tohoto týmu Simon Grimm z Bernské univerzity, který je expert na exoplanety, tedy planety mimo naši sluneční soustavu.

Systém nazvaný podle teleskopu The Transiting Planets and Planetesimals Small Telescope (TRAPPIST) v Chile vědci objevili v roce 2016, když kolem tamní hvězdy identifikovali tři planety v potenciálně obyvatelné zóně. O rok později se zjistilo, že kolem TRAPPIST-1, nacházející se přibližně 40 světelných let od Slunce, obíhá planet sedm.

Trappist
Zdroj: NASA

Tato soustava se nachází v souhvězdí Vodnáře a jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce. Nejméně šest z objevených planet je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí.

Nový výzkum vedený skupinou odborníků, k nimž patří Grimm, nyní určil mnohem přesněji hmotnost těchto těles. Zjistil přitom, že až pět procent hmotnosti některých z planet by mohla tvořit voda v kapalném stavu, což je až 250krát více, než je tomu u oceánů na Zemi.

Sestra Země?

„Všechny planety TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné jádro a jsou obklopené atmosférou,“ tvrdí Grimm. Vědecký tým podle něj kromě toho, že upřesnil možné složení těchto exoplanet, také zjistil, že jedna z nich by mohla mít charakteristiky naší „modré planety“. „TRAPPIST-1e je exoplaneta, která se nejvíce podobá Zemi, pokud jde o hmotnost, poloměr a energii, kterou dostává od své hvězdy,“ uvedl vědec.

Nemalým problémem červených trpaslíků nicméně je, že mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To představuje jednu z možných překážek pro případnou přítomnost života na planetách, které kolem nich obíhají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...