Pod povrchem Země leží biliarda tun diamantů, odhadují vědci

Podle nové studie jsou diamanty na Zemi mnohem rozšířenější, než se dosud vědci domnívali. Geologové z Massachusetského technologického institutu (MIT) dokonce tvrdí, že přesně tisíckrát rozšířenější.

Mezioborový tým expertů z MIT použil k prozkoumání hlubin naší planety zcela novou seismickou technologii. Po průzkumu dospěl k odhadu, že se pod zemským povrchem nachází 1 000 000 000 000 000 tun diamantů. V soustavě jednotek, která se používá v Evropě, je to jedna biliarda tun.

Obchodníci s diamanty se ale nemusí obávat, že by cena jejich zboží klesla. Místo, kde se diamanty nacházejí, totiž leží přibližně 150 až 250 kilometrů pod povrchem Země. A to je hloubka, která je pro současnou techniku více nedosažitelná, než kdyby se diamanty nacházely na Marsu. Tam už lidstvo dokázalo poslat několik robotů, naopak nejhlubší důl světa (Mponeng) dosahuje do hloubky „pouhých“ 4000 metrů.

Jak najít největší ložisko diamantů

Seismická technologie, kterou vědci pro svou práci využili, používá k měření vzdálenosti zvukové vlny. Rychlost jejich pohybu se mění v závislosti na složení, hustotě i teplotě materiálů, jimiž prochází.

V hlubinách Země se nacházejí takzvané kratóny, česky označované i jako štíty. Jedná se o prastaré a velmi stabilní části pevného obalu Země, které často tvoří jádro tektonických desek. Vypadají jako obrácené hory a obvykle bývají chladnější než okolní kameny. Díky tomu se v nich zvukové vlny pohybují rychleji.

Teď si ale vědci všimli, že když se zvukové vlny dostanou ke dnu kratónů, pohybují se dokonce ještě rychleji. Když experti vytvořili virtuální modely, v nichž se pokusili prostředí nasimulovat, ukázalo se, že jediným možným materiálem, který obrovské rychlosti zvuku odpovídá, jsou diamanty. Zvuk v nich má rychlost až dvakrát tak velkou.

„Diamanty tomu perfektně odpovídají, protože jsou hustější a není jich potřeba takové množství,“ uvedl Ulrych Faul, který se na výzkumu podílel.

Z modelů, na nichž pracoval, vyplývá, že asi jedno až dvě procenta objemu kratónů tvoří právě diamanty. Když to vědci vynásobili množstvím kratónů, které na Zemi existují, dospěli k výše uvedenému číslu: Země ukrývá asi biliardu tun diamantů, což je nejméně tisíckrát více, než zněly dosavadní odhady.

Že se diamanty objevily právě na tomto místě, podle Faula odpovídá tomu, jak si moderní věda vysvětluje jejich vznik. Měly by se formovat v oblastech extrémního tlaku a horka, kdy hmotnost materiálů nad nimi poskytuje ideální podmínky pro jejich vznik.

Diamanty, které se používají ve špercích, se dostávají k povrchu především díky sopečným erupcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 4 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...