Pod povrchem Země leží biliarda tun diamantů, odhadují vědci

Podle nové studie jsou diamanty na Zemi mnohem rozšířenější, než se dosud vědci domnívali. Geologové z Massachusetského technologického institutu (MIT) dokonce tvrdí, že přesně tisíckrát rozšířenější.

Mezioborový tým expertů z MIT použil k prozkoumání hlubin naší planety zcela novou seismickou technologii. Po průzkumu dospěl k odhadu, že se pod zemským povrchem nachází 1 000 000 000 000 000 tun diamantů. V soustavě jednotek, která se používá v Evropě, je to jedna biliarda tun.

Obchodníci s diamanty se ale nemusí obávat, že by cena jejich zboží klesla. Místo, kde se diamanty nacházejí, totiž leží přibližně 150 až 250 kilometrů pod povrchem Země. A to je hloubka, která je pro současnou techniku více nedosažitelná, než kdyby se diamanty nacházely na Marsu. Tam už lidstvo dokázalo poslat několik robotů, naopak nejhlubší důl světa (Mponeng) dosahuje do hloubky „pouhých“ 4000 metrů.

Jak najít největší ložisko diamantů

Seismická technologie, kterou vědci pro svou práci využili, používá k měření vzdálenosti zvukové vlny. Rychlost jejich pohybu se mění v závislosti na složení, hustotě i teplotě materiálů, jimiž prochází.

V hlubinách Země se nacházejí takzvané kratóny, česky označované i jako štíty. Jedná se o prastaré a velmi stabilní části pevného obalu Země, které často tvoří jádro tektonických desek. Vypadají jako obrácené hory a obvykle bývají chladnější než okolní kameny. Díky tomu se v nich zvukové vlny pohybují rychleji.

Teď si ale vědci všimli, že když se zvukové vlny dostanou ke dnu kratónů, pohybují se dokonce ještě rychleji. Když experti vytvořili virtuální modely, v nichž se pokusili prostředí nasimulovat, ukázalo se, že jediným možným materiálem, který obrovské rychlosti zvuku odpovídá, jsou diamanty. Zvuk v nich má rychlost až dvakrát tak velkou.

„Diamanty tomu perfektně odpovídají, protože jsou hustější a není jich potřeba takové množství,“ uvedl Ulrych Faul, který se na výzkumu podílel.

Z modelů, na nichž pracoval, vyplývá, že asi jedno až dvě procenta objemu kratónů tvoří právě diamanty. Když to vědci vynásobili množstvím kratónů, které na Zemi existují, dospěli k výše uvedenému číslu: Země ukrývá asi biliardu tun diamantů, což je nejméně tisíckrát více, než zněly dosavadní odhady.

Že se diamanty objevily právě na tomto místě, podle Faula odpovídá tomu, jak si moderní věda vysvětluje jejich vznik. Měly by se formovat v oblastech extrémního tlaku a horka, kdy hmotnost materiálů nad nimi poskytuje ideální podmínky pro jejich vznik.

Diamanty, které se používají ve špercích, se dostávají k povrchu především díky sopečným erupcím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 23 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
včera v 11:42

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
včera v 10:20

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025
Načítání...