Vědci při zkoumání dědičné informace a šlechtění důležitých zemědělských plodin nechávají poněkud stranou banánovník. Ten přitom hraje klíčovou roli při zajištění obživy značné části lidské populace. Pěstované odrůdy banánů jsou ale vyšlechtěné a nemají semena – množí se vegetativně. Na plantáži mají všechny stejnou genetickou informaci, a proto jsou náchylné na různé choroby a škůdce.
„Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou,“ upozorňuje vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jaroslav Doležel.
Banánovník je podle Doležela v mnoha ohledech protipólem k pšenici, což platí i pro jeho dědičnou informaci, která je ve srovnání s pšenicí 30krát menší. Zatímco pšenice se množí semeny, pěstované odrůdy banánovníků semena nemají a množí se klonováním.
- Zakrslý Cavendish je nejvýznamnější odrůda užívaná jako ovoce – „banán“. Mají výhodu v tom, že jsou neplodné, a tedy nemají semínka. Nevýhoda spočívá v tom, že se musí množit vegetativně, tj. jde vždy o klony jedné rostliny, a jsou tak kvůli tomu velmi náchylné k různým chorobám.
Jsou banány ohrožené?
Chemická ošetření plantáží ale poškozují životní prostředí a pěstitelé banánů v rozvojových zemích si je často ani nemohou dovolit. Jediným řešením je proto šlechtění odolných odrůd banánovníku. Olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky k tomu podle Doležela přispívá luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.
„Naše centrum patří k zakládajícím členům světových konsorcií na čtení genomu pšenice i banánovníku a významně se podílí na těchto důležitých projektech. Proto víme, že je možné metody, které se vyvíjí u pšenice, s výhodou aplikovat i u banánovníku a tím urychlit jeho šlechtění. Věřím, že výměna zkušeností celosvětově uznávaných odborníků posune celý výzkum dopředu,“ podotkl Doležel.
V Olomouci probíhá odborné sympozium, kam přijeli uznávaní zahraniční odborníci, kteří se věnují výzkumu dědičné informace pšenice a banánovníku. Jedním z nejvýznamnějších hostů je odborník na výzkum DNA banánovníku – Rony Swennen z belgické Lovaně. Swennen řídí rozsáhlý mezinárodní program zaměřený na šlechtění banánovníku v Africe, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových. Na projektu se podílí i olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky.
Gatesovi už například dokázali zařídit vznik nového druhu banánů – jedná se o takzvané Zlaté banány, které dostaly jméno podle jejich barvy. Vznikly v laboratořích Queensland University of Technology, manželé Gatesovi dali na jejich vývoj částku ve výši přes 200 milionů korun.
„Vzali jsme geny z banánů, které pocházejí z Papuy Nové Guiney a jsou velice bohaté na provitamin A. Jejich nevýhodou je, že tvoří malé trsy. Jejich geny jsme vložili do klasických standardních banánů Cavendish,“ uvedl hlavní autor studie, profesor Dale. „Během 12 let výzkumu jsme byli schopni přijít s banány, které mají vysoké množství provitaminu A – právě ten způsobuje u banánů jejich typickou nazlátlou barvu,“ dodal vědec.
Tyto banány by měly od roku 2021 růst na ugandských plantážích, kde budou místním obyvatelům zajišťovat přísun provitaminu A, k němuž jinak nemají přístup.
