Vědci objevili nejstarší barvu na Zemi. Je stará miliardu let

Je to barva plameňáků, cukrové vaty a samozřejmě růží. Ale podle nové studie je to také nejstarší barva na Zemi. Ta pochází od primitivních organismů, které se vyskytovaly v pravěkých oceánech.

Výzkum australských vědců odhalil pradávné růžové pigmenty v 1,1 miliardy let starých kamenů, které se nacházejí pod Saharou, konkrétně v Mauritánii. Jde tedy o vůbec nejstarší nalezené barvy v geologické minulosti naší planety.

Tento objev si připsala Nur Gueneliová, která barvu našla během doktorandského studie. Barvy, jež našla, jsou nejméně o 500 milionů let starší než ty, které byly za nejstarší považované doposud. Tato barviva pocházejí od pradávných primitivních organismů, které se vyskytovaly v pravěkých oceánech.

„Světle růžové pigmenty jsou vlastně molekulární zkameněliny chlorofylu, které byly produkovány dávnými fotosyntetickými organismy,“ uvedla v tiskovém prohlášení objevitelka pravěké barvy.

Pigmenty byly ukryté v kamenech. Aby se k nim vědci dostali, museli nejprve kameny rozdrtit na jemný prášek – potom ho analyzovali pod mikroskopy, než našli prastaré organismy, jež v nich byly obsažené.

Nejstarší barva na světě
Zdroj: Anu.edu

S tím, jakou mají barvu, je to složitější. Pokud jsou rozptýlené, vypadají jako světle růžové – ale když jsou koncentrované, mají podle Gueneliové barvu od krvavě rudé až po temně purpurovou.

Když sinice vládly Zemi

Vědci při tomto výzkumu pozůstatků pravěkého moře nenašli jen stará barviva. Tým složený z expertů z Austrálie, Japonska a USA při analýze této barvy dokázal přijít na to, kdo byli obyvatelé této části planety před více než miliardou let. Tomuto ekosystému vládly drobné cyanobakterie – neboli sinice. Dnes nám tyto bakterie způsobují občas potíže při koupání, v minulosti ale byly nejpočetnějšími obyvateli planety. Energii získávaly pomocí fotosyntézy, podobně jako dnešní rostliny.

Vědcům tento objev ukazuje spoustu zajímavých detailů o tom, jak se vyvíjel pravěký život. „Přesná analýza těchto pravěkých barev potvrdila, že drobné sinice dominovaly základně potravního řetězce oceánů před miliardou let – což nám pomáhá vysvětlit, proč v té době neexistovala žádná zvířata,“ vysvětlila Gueneliová.

Sinice jsou totiž na rozdíl například od řas příliš drobné na to, aby se jimi mohly živit větší a složitější organismy, jako jsou živočichové. Právě řasy, které jsou z našeho pohledu stále mikroskopické, mají tisíckrát větší objem než sinice – pro organismy jsou tedy mnohem bohatším zdrojem potravy.

A byly to řasy, které před přibližně 650 miliony lety nadvládu sinic ukončily – a také umožnily přísun více koncentrované energie. A díky tomu vznikl živočišný život, jehož součástí jsme i my – lidé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 1 hhodinou

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 18 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 21 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.