Je to barva plameňáků, cukrové vaty a samozřejmě růží. Ale podle nové studie je to také nejstarší barva na Zemi. Ta pochází od primitivních organismů, které se vyskytovaly v pravěkých oceánech.
Výzkum australských vědců odhalil pradávné růžové pigmenty v 1,1 miliardy let starých kamenů, které se nacházejí pod Saharou, konkrétně v Mauritánii. Jde tedy o vůbec nejstarší nalezené barvy v geologické minulosti naší planety.
Tento objev si připsala Nur Gueneliová, která barvu našla během doktorandského studie. Barvy, jež našla, jsou nejméně o 500 milionů let starší než ty, které byly za nejstarší považované doposud. Tato barviva pocházejí od pradávných primitivních organismů, které se vyskytovaly v pravěkých oceánech.
„Světle růžové pigmenty jsou vlastně molekulární zkameněliny chlorofylu, které byly produkovány dávnými fotosyntetickými organismy,“ uvedla v tiskovém prohlášení objevitelka pravěké barvy.
Pigmenty byly ukryté v kamenech. Aby se k nim vědci dostali, museli nejprve kameny rozdrtit na jemný prášek – potom ho analyzovali pod mikroskopy, než našli prastaré organismy, jež v nich byly obsažené.
S tím, jakou mají barvu, je to složitější. Pokud jsou rozptýlené, vypadají jako světle růžové – ale když jsou koncentrované, mají podle Gueneliové barvu od krvavě rudé až po temně purpurovou.
Když sinice vládly Zemi
Vědci při tomto výzkumu pozůstatků pravěkého moře nenašli jen stará barviva. Tým složený z expertů z Austrálie, Japonska a USA při analýze této barvy dokázal přijít na to, kdo byli obyvatelé této části planety před více než miliardou let. Tomuto ekosystému vládly drobné cyanobakterie – neboli sinice. Dnes nám tyto bakterie způsobují občas potíže při koupání, v minulosti ale byly nejpočetnějšími obyvateli planety. Energii získávaly pomocí fotosyntézy, podobně jako dnešní rostliny.
Vědcům tento objev ukazuje spoustu zajímavých detailů o tom, jak se vyvíjel pravěký život. „Přesná analýza těchto pravěkých barev potvrdila, že drobné sinice dominovaly základně potravního řetězce oceánů před miliardou let – což nám pomáhá vysvětlit, proč v té době neexistovala žádná zvířata,“ vysvětlila Gueneliová.
Sinice jsou totiž na rozdíl například od řas příliš drobné na to, aby se jimi mohly živit větší a složitější organismy, jako jsou živočichové. Právě řasy, které jsou z našeho pohledu stále mikroskopické, mají tisíckrát větší objem než sinice – pro organismy jsou tedy mnohem bohatším zdrojem potravy.
A byly to řasy, které před přibližně 650 miliony lety nadvládu sinic ukončily – a také umožnily přísun více koncentrované energie. A díky tomu vznikl živočišný život, jehož součástí jsme i my – lidé.
