Americké vozítko Curiosity nalezlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Informuje o tom magazín Science. Odborníci se shodují, že objev je významným krokem v hledání minulého či současného života na Marsu, ačkoli ho zatím nedokazuje. Nález organických látek, které jsou považovány za stavební kameny života, je totiž možné vysvětlit geologickými procesy.
Přelomový nález: NASA objevila na Marsu prastarý organický materiál a záhadný metan
Na Marsu se našly stopy po organických látkách (zdroj: ČT24)
„Pravděpodobnost, že se během budoucích misí najdou známky dávného života, pokud tam život byl, se tím zvýšila,“ uvedl Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu (JPL) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Nyní zveřejněný nález organických látek není první, který byl na Marsu učiněn, je ale nejstarší. Vozítko NASA organické stopy obsahující uhlík nalezlo ve skalním podloží starém 3,5 miliardy let, konkrétně v Galeově kráteru. Předpokládá se, že právě tam bylo kdysi mělké jezero.
Aparát Curiosity také zjistil, že v průběhu času se zvyšoval a snižoval obsah metanu v atmosféře. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou. Většina metanu v atmosféře Země pochází z rostlinného a živočišného života, poznamenala agentura AP.
V reakci na nadějný nález vědci hovoří o tom, že ke zjištění, zda organismy, například ve formě bakterií, na Marsu v minulosti skutečně žily, je nutné vyslat na planetu ještě lepší robotické zařízení. Jako nejlepší možnost pak zmiňují dopravení vzorků přímo na Zemi.
Já osobně se domnívám, že život na Marsu velmi pravděpodobně byl. Nedovoluji si spekulovat, jestli se tam udržel například pod povrchem. Ale možné to je.
Vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo na Marsu ve velkém Galeově kráteru poblíž rovníku v roce 2012. Jde o první astrobiologickou misi NASA od 70. let, kdy Spojené státy vyslaly do kosmu sondy Viking.
Kde se vzal „život“ na Marsu?
RNDr. Martin Ferus, Ph.D. (* 11. července 1983, Liberec) je český fyzikální chemik zabývající se výzkumem a popularizací v oblasti spektroskopie, astrochemie a chemie plazmatu o vysoké hustotě energie. Za svou práci v oblasti studia chemických účinků dopadu mimozemského tělesa do atmosféry a na povrch planety a s tím související syntézou základních biomolekul byl oceněn Prémií Otto Wichterleho (2016), Cenou Učené společnosti ČR (2016) a Hlávkovou cenou pro mladé vědce (2015). (Wikipedia)
Jak se mohly tyto látky do hornin dostat? Český fyzikální chemik Martin Ferus vysvětluje: „V tuto chvíli nelze tvrdit s jistotou cokoliv. V minulosti byl na Marsu detekován chlorbenzen a také methan. Obecně vzato, povrch Marsu je vystaven tvrdému UV záření a kosmickému záření a nepředpokládá se, že by organické látky byly v takovém prostředí stabilní. V tomto ohledu je tedy daný objev, v tuto chvíli sirných sloučenin thiofenu, metylmerkaptanu a dimetylsulfidu opravdu zajímavý a přelomový. Organické látky se mohou na povrch Marsu dostat z vesmíru například dopadem uhlíkatých meteoritů.“
Jenže zprávy NASA podle Feruse hovoří o tom, že sloučeniny byly objeveny ve 3,5 miliard let starém zkamenělém blátě. To by znamenalo buď to, že nějakou náhodou se stal uhlíkatý meteorit součástí materiálu tohoto bláta, anebo to, že se jedná opravdu o fosilní pozůstatky života.
„Dimetylsulfid a metylmerkaptan totiž vznikají rozkladem sirných organických sloučenin – hlavně bílkovin. Uvádí se, že například dimetylsulfid je právě látkou, kterou cítíme na břehu moře vlivem bakteriálního rozkladu na pobřeží. Inge Loes ten Kate, vědkyně z Univerzity Utrecht, jedna z velkých odborníků na Mars, tento objev označuje z hlediska astrobiologie za skutečně přelomový,“ vysvětluje Ferus.
„Detekované chemické látky vznikly pyrolýzou té horniny, není důkaz, že by tam přímo byly. Mohou ale vypovídat o existenci organických látek s obsahem síry v sedimentu.“
Další mise na Mars by se podle Feruse měly soustředit hlavně na vrtání pod povrchem, nalezení vody a na přinesení vzorků z povrchu a vrtů na Zem nebo lépe na základnu na Měsíci. Výzkum vzorků mimo Zemi by byl podle něj ideální, jak říká „je možné, že se život podaří najít a potenciální bakterie by se mohly stát zhoubou pozemského života“.