Přelomový nález: NASA objevila na Marsu prastarý organický materiál a záhadný metan

9 minut
Na Marsu se našly stopy po organických látkách
Zdroj: ČT24

Americké vozítko Curiosity nalezlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Informuje o tom magazín Science. Odborníci se shodují, že objev je významným krokem v hledání minulého či současného života na Marsu, ačkoli ho zatím nedokazuje. Nález organických látek, které jsou považovány za stavební kameny života, je totiž možné vysvětlit geologickými procesy.

„Pravděpodobnost, že se během budoucích misí najdou známky dávného života, pokud tam život byl, se tím zvýšila,“ uvedl Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu (JPL) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Nyní zveřejněný nález organických látek není první, který byl na Marsu učiněn, je ale nejstarší. Vozítko NASA organické stopy obsahující uhlík nalezlo ve skalním podloží starém 3,5 miliardy let, konkrétně v Galeově kráteru. Předpokládá se, že právě tam bylo kdysi mělké jezero.

Aparát Curiosity také zjistil, že v průběhu času se zvyšoval a snižoval obsah metanu v atmosféře. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou. Většina metanu v atmosféře Země pochází z rostlinného a živočišného života, poznamenala agentura AP.

V reakci na nadějný nález vědci hovoří o tom, že ke zjištění, zda organismy, například ve formě bakterií, na Marsu v minulosti skutečně žily, je nutné vyslat na planetu ještě lepší robotické zařízení. Jako nejlepší možnost pak zmiňují dopravení vzorků přímo na Zemi.

Já osobně se domnívám, že život na Marsu velmi pravděpodobně byl. Nedovoluji si spekulovat, jestli se tam udržel například pod povrchem. Ale možné to je.
Martin Ferus
český fyzikální chemik

Vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo na Marsu ve velkém Galeově kráteru poblíž rovníku v roce 2012. Jde o první astrobiologickou misi NASA od 70. let, kdy Spojené státy vyslaly do kosmu sondy Viking.

Kde se vzal „život“ na Marsu?

RNDr. Martin Ferus, Ph.D. (* 11. července 1983, Liberec) je český fyzikální chemik zabývající se výzkumem a popularizací v oblasti spektroskopie, astrochemie a chemie plazmatu o vysoké hustotě energie. Za svou práci v oblasti studia chemických účinků dopadu mimozemského tělesa do atmosféry a na povrch planety a s tím související syntézou základních biomolekul byl oceněn Prémií Otto Wichterleho (2016), Cenou Učené společnosti ČR (2016) a Hlávkovou cenou pro mladé vědce (2015). (Wikipedia)

Jak se mohly tyto látky do hornin dostat? Český fyzikální chemik Martin Ferus vysvětluje: „V tuto chvíli nelze tvrdit s jistotou cokoliv. V minulosti byl na Marsu detekován chlorbenzen a také methan. Obecně vzato, povrch Marsu je vystaven tvrdému UV záření a kosmickému záření a nepředpokládá se, že by organické látky byly v takovém prostředí stabilní. V tomto ohledu je tedy daný objev, v tuto chvíli sirných sloučenin thiofenu, metylmerkaptanu a dimetylsulfidu opravdu zajímavý a přelomový. Organické látky se mohou na povrch Marsu dostat z vesmíru například dopadem uhlíkatých meteoritů.“

Jenže zprávy NASA podle Feruse hovoří o tom, že sloučeniny byly objeveny ve 3,5 miliard let starém zkamenělém blátě. To by znamenalo buď to, že nějakou náhodou se stal uhlíkatý meteorit součástí materiálu tohoto bláta, anebo to, že se jedná opravdu o fosilní pozůstatky života.

„Dimetylsulfid a metylmerkaptan totiž vznikají rozkladem sirných organických sloučenin – hlavně bílkovin. Uvádí se, že například dimetylsulfid je právě látkou, kterou cítíme na břehu moře vlivem bakteriálního rozkladu na pobřeží. Inge Loes ten Kate, vědkyně z Univerzity Utrecht, jedna z velkých odborníků na Mars, tento objev označuje z hlediska astrobiologie za skutečně přelomový,“ vysvětluje Ferus.

„Detekované chemické látky vznikly pyrolýzou té horniny, není důkaz, že by tam přímo byly. Mohou ale vypovídat o existenci organických látek s obsahem síry v sedimentu.“

Další mise na Mars by se podle Feruse měly soustředit hlavně na vrtání pod povrchem, nalezení vody a na přinesení vzorků z povrchu a vrtů na Zem nebo lépe na základnu na Měsíci. Výzkum vzorků mimo Zemi by byl podle něj ideální, jak říká „je možné, že se život podaří najít a potenciální bakterie by se mohly stát zhoubou pozemského života“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, na jaké nemoci umírali Napoleonovi muži při útěku od Moskvy

Ústup Napoleona Bonaparta z carského Ruska patří k největším masakrům v dějinách vojenství. Císařovi muži tehdy neumírali jen v bojích, ale také na nemoci. Nový výzkum ukázal, na jaké.
před 18 hhodinami

V areálu olomoucké nemocnice našly útočiště ohrožené ropuchy zelené

Několik ropuch zelených, které v Česku patří k silně ohroženým živočišným druhům, se překvapivě zabydlelo mezi pavilony Fakultní nemocnice Olomouc (FN Olomouc). Neodradil je nemocniční ruch a na jaře na sebe upozornily svým typickým zvukovým projevem. Odborníci poté zjistili, že se tyto vzácné žáby v rozlehlém nemocničním areálu úspěšně rozmnožují.
před 19 hhodinami

Plutoniový „Tlouštík“ zabil v japonském Nagasaki přes 70 tisíc lidí

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.
9. 8. 2025

Vedra mohou snížit účinnost řady léků. Experti radí, jak je uchovávat

Vedra mohou mít neblahý dopad na některá léčiva. Nejcitlivější jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ty v kapalné formě, biologické přípravky či injekce, u nichž horko nejčastěji snižuje účinnost. Při přepravě přípravků z lékárny i na dovolenou doporučují odborníci používat chladicí obaly. Léky by také neměly zůstávat v rozpáleném autě ani v zavazadlovém prostoru letadla.
9. 8. 2025

Zemřel kapitán letu Apollo 13 James Lovell

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.
8. 8. 2025
Doporučujeme

Astronomové našli černou díru z doby, kdy byl vesmír ještě kojencem

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.
8. 8. 2025

Japonsko zažilo historickou vlnu veder. Rekordy padaly po celé zemi

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.
8. 8. 2025

„mRNA vakcíny Kennedyho přežijí,“ říká epidemiolog

USA přestanou podporovat výzkum vakcín založených na principu mRNA. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou o změně hovořili epidemiolog Rastislav Maďar a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle Maďara se mRNA technologie jednoznačně osvědčila a na stejném principu budou vznikat i další vakcíny, mimo jiné i proti onkologickým nemocem. Co se povinného očkování týče, Šonka není příznivcem rozšiřování, zastává názor, že je třeba osvěty a zvyšování zdravotní gramotnosti, že očkování smysl má.
8. 8. 2025
Načítání...