„Považoval jsem to za dobrodružství,“ vzpomíná Toman Brod, který přežil Terezín i Osvětim

56 minut
Život v terezínském ghettu a osud Petra Ginze, zakladatele časopisu VEDEM
Zdroj: ČT24

Za branou Malé Pevnosti v Terezíně se děla během 2. světové války ta největší zvěrstva: hladovění, mučení, smrt. Život byl krutý i před ní, v terezínském ghettu, které pro nacisty představovalo článek v jejich „konečném řešení židovské otázky“ – místo pro odklizení pro ně nepohodlných lidí, přestupní stanici do koncentračních a vyhlazovacích táborů a také mimo jiné nástroj propagandy, které část světa uvěřila.

Celkem terezínským ghettem prošlo asi 155 000 mužů, žen a dětí. Asi pětatřicet tisíc z nich zemřelo přímo v Terezíně, dalších třiaosmdesát tisíc zahynulo ve vyhlazovacích táborech, v pracovních táborech nebo během pochodů smrti v závěru války. To znamená, že ze čtyř lidí přežil jediný člověk. Před 73 lety, 5. května 1945, odešel z Terezína poslední z nacistů – velitel tábora Karl Rahm.

Jedním z těch, kdo tábor přežili, byl Toman Brod, později spisovatel a historik. „Narodil jsem se v Praze v roce 1929. Moje rodina byla celkem zámožná a dobře situovaná. Měli jsme veliký pětipokojový byt na Palackého nábřeží. Můj otec byl velkoobchodník s obilím, měl sklad v Čáslavi a kupoval tam od sedláků obilí, které pak v Praze na plodinové burze prodával. Matka byla, jak bylo tehdy běžné, v domácnosti,“ vzpomíná. „Na dětství mám krásné vzpomínky na dětství.“ Pak ale přišel červenec 1942, transport AAu – a s ním cesta do Terezína.

„Bylo mi třináct let, považoval jsem to spíš za dobrodružství; chlapci v tomto věku moc o budoucnosti nepřemýšlejí,“ uvedl Brod v pořadu Hyde Park Civilizace, který byl věnovaný právě Terezínu. „Myslel jsem si, že Praha je okupovaná, že už tam nemám žádné kamarády – tak že by vlastně Terezín mohl být zajímavý.“

Terezín byl pro něj městem paradoxů. Přestože všude kolem umírali staří lidé, jejichž životní podmínky byly zoufalé, děti se snažily vést život co nejpodobnější tomu „tam venku“. Vydávaly vlastní časopis Bobr (podílel se na něm i Toman Brod), hrály fotbal, dokonce měly vlastní dresy. „Na půl hodiny jsme zase byli kluci z první republiky, Sparťané nebo Slávisté,“ vzpomíná Brod.

Lázně Terezín

Když v červnu 1943 přijela do ghetta návštěva Mezinárodního červeného kříže, vznikla kolem nesmírná Potěmkinova vesnice. „Stavěly se obchody, objevilo se tam zboží, které ale samozřejmě nebylo k mání. Dokonce se zřídila kavárna, kam si lidé mohli chodit sednout a vypít tam nějakou barevnou vodu,“ popisuje výjimečnou situaci Brod. „Připravoval se i koncertní prostor na náměstí pro lázeňské hosty.“

Aby tato iluze mohla fungovat, muselo se snížit množství lidí v táboře, a tak bylo z Terezína deportováno přes 17 500 lidí do Osvětimi – z nich zemřelo čtrnáct z patnácti lidí.

Přestože pro dospělého člověka bylo za takových okolností téměř nepředstavitelné udržet si víru, že přežije, dětský mozek funguje jinak. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že bych mohl zahynout v plynových komorách nebo jiným způsobem.“ A to ani poté, co se dostal v prosinci roku 1943 do Osvětimi: „Viděli jsme ty komíny, ale byl jsem přesvědčený, že to přežiji, že tento osud nikdy sdílet nebudu. Pro mě tehdy strach ze smrti neexistoval.“

V Osvětimi zemřel i Petr Ginz, zakladatel časopisu Vedem. Právě jeho obraz vynesl nedávno do kosmu americký astronaut Andrew Feustel. Brod ho znal, v Osvětimi se s ním setkal. V Hyde Parku na něj vzpomínal také Jiří Brady, v terezínském ghettu přezdívaný jako Chladnokrevný kůň. Celý pořad si můžete přehrát zde, anebo si ho můžete poslechnout jako podcast – tedy pouze jako zvukovou stopu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...