Události: Sonda InSight míří k Marsu. Podívá se pod povrch
Všechny dosavadní mise bádaly jen na povrchu rudé planety. Stacionární robotický modul je vybaven různými zařízeními včetně senzorů, jimiž se bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat „marsotřesení“ a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Se svým vrtným zařízením se například dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem dál než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.
Rozhovor s Lukačevičem
Kromě toho, že jde o první projekt zaměřený na to, co je pod povrchem, také poprvé startuje mise k jiné planetě z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii, která se nachází na západě Spojených států. Všechny takové mise doposud v USA normálně začínaly z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, tedy na východě země.
Nově se testují i malé družice
Data získaná sondou odborníkům poskytnou informace o základních vlastnostech jádra Marsu. Vědci také zjistí více o vývoji sousední planety a o tom, zda má stejné složení jako Země.
Novinkou je i první zkouška technologie malých družic CubeSat v hlubokém vesmíru. Raketa Atlas V vynese ze Země spolu s modulem InSight dva minisatelity, které se pak oddělí a poletí k Marsu samostatně. Půjde o test nových komunikačních a navigačních možností pro budoucí mise.
2,5 milionu lidí letí v mikročipech
S modulem InSight se na Mars dostanou i dva mikročipy se jmény téměř dvou a půl milionu lidí, kteří se na výzvu NASA přihlásili o virtuální palubní letenku.
InSight poletí na Mars přes půl roku, přistání je naplánováno na 26. listopadu v místě Elysium Planitia. Mise má trvat něco přes jeden marsovský rok, tedy zhruba dva roky pozemské; podle NASA jde přesněji o 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. Projekt měl původně odstartovat už v prosinci 2015, ale technické problémy si vyžádaly odklad.
