Týden mozku zve do „posilovny myšlení“. Nabídne hlavolamy i hry, které cvičí paměť

Festival věnovaný výzkumu mozku se tentokrát zaměří na různé hry, hlavolamy a cvičení, jimiž lze cvičit paměť a trénovat důvtip. Týden mozku, který v pondělí začíná v budově Akademie věd ČR na pražské Národní třídě, přinese zejména přednášky českých i světových odborníků v oblasti neurologie, psychiatrie, duševního zdraví či informatiky.

Praktické tipy pro trénink mozku nabídnou odborníci, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují – například Jakub Pok, který se paměťovými technikami zabývá již 20 let. Zájemcům vysvětlí, jak si zapamatovat až 100 slovíček za hodinu. Že to je možné, ukazuje sám na sobě. „Je schopen si zapamatovat 52 kanastových karet v přesném pořadí za méně než dvě minuty nebo 25 telefonních čísel do pěti minut,“ uvedli pořadatelé.

Matematik a spoluzakladatel Mensy Jaroslav Flejberk zase ukáže, k čemu jsou dobré deskové hry a hlavolamy ve výuce. Sám má sbírku více než 7000 hlavolamů a 50 z nich přinese na svůj středeční workshop.

Jiný pohled na trénování kognitivních schopností, paměti, tvořivosti i myšlení nabídne studentská organizace SPOLU, která se zaměřuje na volnočasové aktivity pro lidi s duševním onemocněním.

Mezi hlavními řečníky se představí například Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd, který vysvětlí, jak se živočichové včetně člověka orientují v prostoru a kdy tato schopnost selhává. Zakladatel festivalu Josef Syka se bude věnovat řečovým centrům v mozku a procesům, které se odehrávají, když člověk mluví nebo naslouchá řeči.

Josef Vymazal z Nemocnice Na Homolce vysvětlí, co se dá zjistit z magnetické rezonance, další lékaři popíší současné metody neurochirurgie.

Program

Hlavní program Týdne mozku doplňují výstavy a promítání filmů. Zájemci najdou rozpis akcí na webových stránkách festivalu. Doprovodný program pokračuje o víkendu 17. a 18. března. Festival pořádá Středisko společných činností Akademie věd ČR, Ústav experimentální medicíny a Česká společnost pro neurovědy. 

Akce je součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week, která má zvýšit povědomí o výzkumu centrální nervové soustavy. V Česku Týden mozku inicioval neurovědec Josef Syka, přičemž nyní se tato akce koná podvacáté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...