Týden mozku zve do „posilovny myšlení“. Nabídne hlavolamy i hry, které cvičí paměť

Festival věnovaný výzkumu mozku se tentokrát zaměří na různé hry, hlavolamy a cvičení, jimiž lze cvičit paměť a trénovat důvtip. Týden mozku, který v pondělí začíná v budově Akademie věd ČR na pražské Národní třídě, přinese zejména přednášky českých i světových odborníků v oblasti neurologie, psychiatrie, duševního zdraví či informatiky.

Praktické tipy pro trénink mozku nabídnou odborníci, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují – například Jakub Pok, který se paměťovými technikami zabývá již 20 let. Zájemcům vysvětlí, jak si zapamatovat až 100 slovíček za hodinu. Že to je možné, ukazuje sám na sobě. „Je schopen si zapamatovat 52 kanastových karet v přesném pořadí za méně než dvě minuty nebo 25 telefonních čísel do pěti minut,“ uvedli pořadatelé.

Matematik a spoluzakladatel Mensy Jaroslav Flejberk zase ukáže, k čemu jsou dobré deskové hry a hlavolamy ve výuce. Sám má sbírku více než 7000 hlavolamů a 50 z nich přinese na svůj středeční workshop.

Jiný pohled na trénování kognitivních schopností, paměti, tvořivosti i myšlení nabídne studentská organizace SPOLU, která se zaměřuje na volnočasové aktivity pro lidi s duševním onemocněním.

Mezi hlavními řečníky se představí například Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd, který vysvětlí, jak se živočichové včetně člověka orientují v prostoru a kdy tato schopnost selhává. Zakladatel festivalu Josef Syka se bude věnovat řečovým centrům v mozku a procesům, které se odehrávají, když člověk mluví nebo naslouchá řeči.

Josef Vymazal z Nemocnice Na Homolce vysvětlí, co se dá zjistit z magnetické rezonance, další lékaři popíší současné metody neurochirurgie.

Program

Hlavní program Týdne mozku doplňují výstavy a promítání filmů. Zájemci najdou rozpis akcí na webových stránkách festivalu. Doprovodný program pokračuje o víkendu 17. a 18. března. Festival pořádá Středisko společných činností Akademie věd ČR, Ústav experimentální medicíny a Česká společnost pro neurovědy. 

Akce je součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week, která má zvýšit povědomí o výzkumu centrální nervové soustavy. V Česku Týden mozku inicioval neurovědec Josef Syka, přičemž nyní se tato akce koná podvacáté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 8 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 16 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...