Houstone, máme problém. Věž pro start raket za miliardu dolarů se naklání a prohýbá

Americká NASA má problém se zařízením, odkud bude startovat raketa SLS. Mobilní věž se několikanásobně prodražila, navíc se prohýbá a naklání.

Před týdnem plánoval americký viceprezident Mike Pence návštěvu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, aby si prohlédl tamní zařízení a současně se zúčastnil dalšího setkání poradního orgánu National Space Council. Na tomto místě NASA staví a testuje řadu systémů, které jsou spojené s budoucím startem plánované rakety SLS.

Jedním z nejvíce kontroverzních zařízení je mobilní startovací věž. Ta by měla podpírat raketu při testování a během jejího převozu na místo startu i během něj. Jenomže podle nové zprávy nezávislého, ale většinou dobře informovaného webu NASASpaceflight.com je toto zařízení víc než problematické: věž, která stála NASA téměř jednu miliardu dolarů, se naklání a prohýbá.

Plány rampy
Zdroj: NASA

NASA to přiznává, ale přitom dodává, že nahnutí není zatím tak velké, aby potřebovalo nějaké záchranné práce nebo zásadnější úpravy. Pracuje však přitom na záložním plánu, který by se realizoval, pokud by se rampa začala naklánět více.

Jedna věž nestačí

Podle webu arstechnica sílí podezření, že NASA bude muset najít zdroje pro stavbu druhé věže, která by mohla tu první, narušenou, nahradit. Je tedy možné, že tato rampa bude použita jen jedenkrát, a to při panenském letu rakety SLS, jenž by se měl odehrát v roce 2020.

Tato věž se začala stavět před devíti roky, když se ukázalo, že NASA potřebuje mobilní zařízení tohoto typu pro jinou raketu – tehdy to byla raketa Ares I. Pro tento účel měla stát „pouhých“ 234 milionů dolarů, ale když byla raketa Ares v roce 2010 zrušena, najednou neměla americká kosmická agentura pro nákladné zařízení využití.

Věž vysoká 108 metrů (pro srovnání: Petřínská rozhledna v Praze měří 64 metrů) si ale nakonec uplatnění našla. Roku 2011 rozhodl Kongres, že NASA se má věnovat nové raketě, která dostala jméno SLS.

Analýzy ukázaly, že by se pro její start mělo dát využít právě výše popsané zařízení – cenově to mělo být zdaleka nejvýhodnější řešení. Zatímco vývoj a stavba zcela nové rampy by stála 122 milionů, úprava rampy pro raketoplány 93 milionů, přestavba věže pro Ares I měla stát jen 54 milionů dolarů. NASA se logicky rozhodla pro nejlacinější řešení.

Realita ale ukázala, že optimistické odhady jsou naivní. Nakonec totiž NASA v letech 2012–2015 za úpravu utratila 281 milionů dolarů, což ale stále nestačí; v novém rozpočtu této agentury pro rok 2019 je totiž pro dostavbu vyhrazeno dalších 396 milionů dolarů. To znamená, že než z ní vůbec raketa odletí, NASA utratí za věž nejméně 912 milionů dolarů – to je v přepočtu 18,7 miliard korun. Pro srovnání: je to částka, kterou dostane všech 120 tisíc neziskových organizací v České republice ročně. 

Pokud se tento systém osvědčí, chce ho NASA dále upravovat a vylepšovat. Po prvním letu SLS by mělo následovat téměř tříleté období, kdy další raketa tohoto typu nevyletí. Během něj by mělo dojít k úpravě rampy, aby z ní mohly startovat rakety hlouběji do vesmíru.

Co je SLS?

Space Launch System (zkratka SLS) je plánovaná raketa NASA, která má zaujmout místo zrušeného programu Constellation a nahradit vysloužilé raketoplány. Dle NASA Authorization Act of 2010 by se měly koncepty raket Ares I a Ares V spojit do jednoho, který umožní starty s posádkou i nákladem. První rakety by měly mít nosnost kolem 70 tun, během času pak bude upraven na ještě výkonnější verze 105 a 130 tun.

Vizualizace SLS
Zdroj: NASA

Raketa má sloužit pro pilotované lety k Měsíci bez přistání, jednou by měla sestavit kosmickou loď pro dopravu kosmonautů na Mars. K tomu by bylo potřeba více než 10 startů nejvýkonnější konfigurace rakety SLS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.
před 23 hhodinami

Změna pohlaví u ptáků je dle nové studie nečekaně častá

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.
16. 8. 2025

Nová očkovací strategie chce více vakcín zdarma

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.
16. 8. 2025

Kostra Lucy je v Praze. Česko bude první evropskou zemí, která ji vystaví

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.
15. 8. 2025

Vlna horka, která tento týden zasáhla Evropu, je extrémní

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.
15. 8. 2025

Vakcína proti rakovině má pozoruhodně dobré výsledky

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.
15. 8. 2025

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
15. 8. 2025

Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.
15. 8. 2025
Načítání...